obec Mikulovice má již více než 750 let historie

  do obce patří rovněž Široký Brod a Kolnovice

  skvělou vyhlídku si užijete z rozhledny Zlatý Chlum

  z letiště LKMI startují vyhlídkové lety

  kulturu reprezentuje divadelní soubor Kantoři

  FK Mikulovice hrál i třetí nejvyšší soutěž MSFL

  o seniory je příkladně postaráno v DPS 

  v krizových situacích pomáhají dva sbory SDH

kronika obce 2009

Události ve světě

kronikaPočínaje začátkem roku začala Česká republika předsedat Evropské unii a od prvních dnů měli její představitelé na diplomatickém poli práce nad hlavu. Ještě neskončil krvavý konflikt mezi Izraelci a Palestinci v Gaze a ve druhém lednovém týdnu se vyhrotil spor mezi Ruskem a Ukrajinou o ceny zemního plynu. Výsledkem bylo čtrnáctidenní zastavení dodávek této suroviny do Evropy, které postihlo energetiku dvacítky evropských zemí. Šetřit s touto surovinou se muselo i v naší republice, ale zejména obyvatelé některých zemí na Balkáně mrzli a vážné problémy mělo i sousední Slovensko.
 V USA nastoupil Barack Obama jako první černoch do prezidentského úřadu a miliony lidí očekávalo s napětím, jestli tato změna na nejvyšším postu největší světové velmoci povede k utlumení ohnisek napětí ve světě. Světová hospodářská krize nabírala na obrátkách a drtila ekonomiky všech zemí bez rozdílu. To vedlo k vyhrocování sociálního napětí, stávkám, demonstracím a zvýšení počtu sebevražd. Stále probíhalo napětí na korejském poloostrově i válka v Afgánistánu a začátkem léta se vyostřila politická situace i v Iránu, kde po zřejmě zmanipulovaných prezidentských volbách došlo k rozsáhlým demonstracím. Media strašila lidi na celém světě prasečí chřipkou, ač šlo o nemoc, na kterou zemřelo méně lidí než každý den při automobilových nehodách.

 

Události v ČR

 Vláda pravicové koalice vstoupila do nového roku předsednictvím v EU a premiér Miroslav Topolánek se od prvních dnů řádně zapotil. Zatímco cesta ministra zahraničí Karla Schwarzenberga na Blízký východ valný úspěch nepřinesla, ministerský předseda zvládl roli vyjednavače mezi Ruskem a Ukrajinou a pomohl k uzavření smlouvy mezi oběma státy. Plynovou krizí ČR prošla vcelku bez větších problémů, neboť její zásoby plynu byly dostatečné. Horší to bylo s ekonomikou státu obecně. Tu zasáhla světová krize naplno a mnoho firem omezovalo výrobu nebo dokonce vyhlásilo bankrot. V ČR byly nejvíce postiženy sklárny a automobilový průmysl. Nejprve byli propouštěni z práce cizinci a lidé pracující na dobu určitou, brzy po nich však končili na dlažbě v některých odvětvích i kmenoví zaměstnanci. Nezaměstnanost strmě stoupala, makroekonomický růst se prakticky zastavil a konvertibilita koruny prudce poklesla. Zatímco v polovině roku 2008 byl dolar ještě za 14,50 Kč, v lednu 2009 to bylo již téměř 22 korun a zdálo se, že propad koruny se nezastaví. V březnu padla vládna Mirka Topolánka a předsednictví ČR v EU dokončoval úřednický kabinet Jana Fischera. V červnu se konaly volby do evropského parlamentu a mítinky ČSSD rozbíjeli vrhači vajec z řad mladých lidí. Sociální demokracie sice obviňovala z těchto praktik ODS, ale svůj podíl na agresi části mladé generace vůči předsedovi ČSSD Paroubkovi byl možná v jeho rezolutním, a od některých horlivých policistů až brutálním, potlačení technopárty Czech Teck v roce 2005, kdy byl premiérem. Průzkumy před volbami favorizovaly ODS. Těsně před volbami se málem rozpadla i KDU-ČSL, z níž odešel ministr financí Toplánkovy vlády Kalousek a část jeho sympatizantů, vyčítajících zbytku strany příliš sociální politiku. V souvislosti s výročím ukončení II.světové války se takřka nikde v médiích nepřipomínalo, že většinu státu v roce 1945 osvobodila Rudá armáda a slavilo se jen osvobození od USA (tak trochu to připomínalo dobu před rokem 1989, jen v obráceném gardu). Sdělovací prostředky k 20. výročí sametové revoluce uveřejňovaly množství dokumentárních pořadů mapujících vládu KSČ v letech 1948 – 1989. Část byla seriozních, část ale i na takové úrovni, že starší občané si občas říkali, že asi žili v jiném státě. Normální lidé byli zasaženi deziluzí o nesplnění očekávání z roku 1989, a vládnoucí pravice proklamovala vlivem krize utahování opasků! Došlo k faktickému zmrazení platů a omezení přílivu prostředků do terciální sféry, neboť daňové výnosy rapidně klesaly. Mnoho politiků bez rozdílu stranické příslušnosti zneužívalo své postavení a veřejnost ztrácela ve své zástupce důvěru a přestávala věřit, že má šanci cokoli ovlivnit.
 Odpadlíci z KDU-ČSL založili stranu TOP 09, která měla napomoci pravici získat po podzimních volbách převahu v parlamentu. Předseda ODS Mirek Topolánek v červnu vyhlásil mobilizaci pravice proti levici a vyzval malé pravicové strany, aby ve volbách podpořily ODS. Mimořádné volby na podzim se ale nakonec nekonaly a vládl dál úřednický kabinet Jana Fischera, který měl na rozdíl od politických stran překvapivě vysokou důvěru veřejnosti.

Události na Jesenicku

 První týdny v regionu byly poznamenány událostmi, které lidé na Jesenicku nemohli ovlivnit a přitom do jejich života citelně zasáhly. Firmy zaměřené na export (TOUAX Supíkovice, Česko-slezská výrobní Zlaté Hory, Eko-Vimar Javorník a další) se ocitly v obrovských potížích a musely omezovat výrobu. Propuštěna byla i část jejich zaměstnanců, ti zbylí se na pracovištích střídali a museli si vybírat dovolenou. Jesenicko se tak dostalo na přední stránky novin, neboť ve statistikách okresů s nejvyšší nezaměstnaností „soutěžilo“ o prvenství s Mostem. Do problémů se dostaly i místní organizace starající se o seniory nebo o postižené děti, neboť ministerstva drasticky seškrtaly dotace a tyto organizace neměly z čeho financovat své služby. Postiženy byly například Ústav sociální péče o mládež v Jeseníku, Charita Javorník nebo mikulovické Soužití 2005. Nárůst nezaměstnanosti na Jesenicku se na jaře alespoň částečně podařilo eliminovat zřizováním pracovních míst v rámci dotovaného trhu práce. Na všechna tato místa přispíval Úřad práce z prostředků Evropských strukturálních fondů i ze státního rozpočtu. Počet nezaměstnaných v okrese činil v dubnu necelé tři tisíce lidí a procento nezaměstnanosti bylo jedno z největších v republice. Při propouštění z práce docházelo k četným nepravostem, které v budoucnosti budou zkreslovat pohled historiků nahlížejících skrze statistiky na toto období. Nikde na Jesenicku totiž „nedošlo“ k propouštění z práce, ale všichni odcházející podepisovali rozvázání smlouvy dohodou a zaměstnavatelé jim tak nemuseli vyplácet žádné odstupné. Zaměstnanci byli k tomuto kroku nuceni výhrůžkami, že pokud nepodepíšou, že je již po obnovení výroby nevezmou do práce a pokud budou dělat problémy a trucovat, najde se určitě nějaký důvod pro jejich propuštění z důvodu porušení pracovní kázně. Na „dohodu“ tak například v dubnu naráz skončilo 2/3 zaměstnanců v javornické firmě Eko-Vimar a jiné to nebylo ani ve zlatohorské Česko-slezské výrobní a dalších firmách, jejichž produkce poklesla často na pouhou třetinu předcházející výroby. Obce se navíc vlivem hospodářské krize musely koncem roku potýkat s dalším nepříjemným problémem - snížením množství finančních prostředků do rozpočtů, které bylo způsobeno nižším výběrem daní.
 V červnu přišly katastrofální povodně. Zejména malé vodní toky pod Rychlebami napáchaly velké škody a Javornicko, Vidnavsko a Žulovsko bylo těžce postiženo. Desítky mostů i domů byly strženy, počet zaplavených objektů šel do mnoha set a škody přesáhly miliardu korun. Přerušena byla řada komunikací a na několik týdnů přestal jezdit i vlak mezi Žulovou a Javorníkem. Povodně si však nevyžádaly jen hmotné škody, ale lidské životy. Zahynul jeden obyvatel Bergova a ve Vojtovicích i jeden ze zasahujících hasičů. Na Jesenicko začala okamžitě proudit humanitární pomoc od obyčejných lidí i řady organizací, firem a obcí (jen Praha například poskytla 50 milionů Kč) a o zajištění normálního života se svou technikou starala po několik týdnů i armáda. Tento záslužný počin lidské solidarity se bohužel brzy zastavil a ukázalo se, že i přes rozhodnutí vlády neplynuly finanční prostředky do postižených obcí tak, jak bylo potřeba. Řadu škod se proto do konce roku nepodařilo odstranit. Po teplém létě přišel brzy sníh a v polovině října ho naráz na horách napadlo téměř metr. Ještě olistěné stromy se pod jeho váhou lámaly a doprava nejen na Jesenicku, ale v celé republice kolabovala.  
 Všech obyvatel Jesenicka se dotýkala i otázka, zda bude či nebude postaveno nové wellness centrum v Jeseníku. Stavba s rozpočtem přes 350 milionů korun měla nejen na radnici v Jeseníku své vášnivé zastánce i odpůrce. Ve hře byl nejen pravděpodobný zánik bazénu v České Vsi, ale i budoucí zadlužení největšího města okresu. Podobně finančně stejně náročná stavba se v průběhu roku rozjela i na západě okresu, kde se začal stavět silniční obchvat Javorníku. Na konci roku však již začalo hovořit o tom, že práce budou vlivem hospodářské krize a z toho plynoucího nedostatku finančních prostředků zastaveny. Centrum okresního města procházelo v tomto roce rekonstrukcí, která ho zbavila zeleně a přivedla na náměstí automobilovou dopravu. Odpůrci nové podoby okolí radnice přirovnávali střed lázeňského města ke kamenolomu.
 Celý rok také čeřila hladinu jesenického veřejného mínění možnost vyhlášení Národního parku Jeseníky, který by nahradil dosavadní Chráněnou krajinou oblast. Podepisovali se petice pro i proti a zdaleka ne všichni obyvatelé okresu byli touto iniciativou „zelených“ nadšeni, protože se obávali, že zpřísnění ochrany přírody bude mít dopad na již tak nízké možnosti zaměstnanosti a rozvoj obcí. Celá akce nakonec pro nejednoznačnou podporu a pro nedostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu vyšuměla do ztracena.

Události v Mikulovicích

Stav obyvatelstva

Rok 2009 znamenal opět mírný pokles počtu obyvatel Mikulovic na 2 743 občanů, což znamená o 5 méně než v roce 2008. V tomto roce se narodilo 24 dětí – 18 dívek a 6 chlapců a zemřelo 25 občanů – 11 mužů a 14 žen. Počet narozených a zemřelých byl takřka v rovnováze, úbytek počtu obyvatel v obci byl způsoben odstěhováním.

Narození v roce 2009:

Leden: Nikola Baranová
Únor: Ondřej Jurina, Dorota Štěpánová
Březen: Karolina Holubová, Tereza Javorková
Duben: Klára Šoltysová, Matěj Štencl, Nikola Chasáková
Květen: Sophie Hološko, Terezie Dočkalová
Červen: ---
Červenec: Jaroslav Maňur, Dominik Olejníček
Srpen: Aneta Maňurová, Tereza Poláčková, Vanesa Velartová
Září: Denis Dlabač, Nela Jandlová
Říjen: Kristýna Navrátilová
Listopad: Laura Bernátková
Prosinec: Zuzana Brücknerová, Alexandra Látalová, Markéta Šalplachtová, Dominika Bačáková, Radek John a Ester Olszowská

V roce 2009 jsme se museli rozloučit z důvodu úmrtí s těmito občany:

Leden:  Jan Kováč
Únor:    František Hájek, Božena Vránová, Marie Baránková,  Anna Kvasnicová
Březen: Marie Lattenbergová
Duben: Miroslav Fajkus
Květen: Jan Skriečka, Marie Dávidová
Červen: Antonín Bednář, Rita Holušová, Jiří Kehm, Ludmila Tichá
Červenec: Josef Furik, Jiřina Kovaříková
Srpen: Anna Koryťáková
Září:  ---
Říjen: Jiří Týř, Hana Ďuricová, Vladimír Čeleda
Listopad: Štefan Hoško
Prosinec: Karla Kehmová, Josef Macháček, Věra Papicová, Marie Roubalová a Františka Hinštová
Doplnit sňatky

Počasí

 Na začátku roku konečně opět přišla pořádná zima. Mrazy v noci klesaly na minus dvacet stupňů pod nulu a přes den byla nádherná jasná obloha a sluníčko. Potom sice zima polevila, ale teploty se po celý leden držely kolem nuly a na horách byl sníh. Nebylo ho ale příliš mnoho a tak si sjezdovky musely vypomáhat umělým. Poslední lednový den napadlo v Mikulovicích skoro 30 cm sněhu, ale po pár dnech přišla prudká obleva a bílá peřina se rozpustila. Jenže sníh opět napadl a stále padal a padal až ho bylo víc jak půl metru a vydržel až do konce března, neboť teploty se přes den neustále pohybovaly jen kolem nuly. Ze zimy přešlo počasí rovnou do plného jara a teploty naráz povyskočily o dvacet stupňů. Duben byl mimořádně teplý a slunečný. Na Jesenicku za celý měsíc takřka nezapršelo. Až v květnu přišly srážky  a ochlazení.
 Červen byl mimořádně chladný a deštivý a v době nástupu léta se teploty pohybovaly jen kolem 15 stupňů. Ve čtvrtek 25. a v pátek 26. června přišly prudké bouřky, která se několikrát za sebou opakovaly. Voda v Bělé stoupla na III. stupeň povodňové aktivity, ale nakonec zůstala v korytě a centrum obce tentokrát (i díky opatřením provedeným po roce 1997) nebylo postiženo. Škody tak spíše napáchaly drobné potůčky napájející řeku, zaplaveno jimi bylo několik domů a desítky sklepů. Těžce poškozena byla i řada obecních komunikací a kanalizace.
 Léto potom bylo teplé a poměrně suché a pěkné počasí vydrželo až do začátku října. Urodilo se kvanta ovoce a zejména z úrody švestek měli výrobci slivovice velkou radost. V polovině října se však prudce o 20 stupňů ochladilo a napadlo mnoho sněhu. V listopadu se ale udělalo zase teplo a slunečno a až prosinec byl opět ve znamení zimy.
Podmínky života v obci

 Bohužel i do života Mikulovic zasáhla hospodářská krize a rozpočet byl v porovnání s rokem 2008 o pětinu nižší. Začátkem roku tradičně stouply poplatky za svoz komunálního odpadu (500 Kč při čtrnáctidenním, 400 Kč při měsíčním a 300 Kč při šestinedělním cyklu) a vodné a stočné (27 a 17,70 Kč). V souvislosti se zásobováním vodou obec řešila i možnost získávání pitné vody z vlastního zdroje. Koncepce přijatá začátkem devadesátých let znamenající napojení obecního vodovodu na vodovodní řad dovedený z Jeseníku sice zajistila kvalitní vodu až ze Šumného potoka u Adolfovic, ale protože její cena šla neustále nahoru, přešla by obec opět ráda na zásobování z vlastního zdroje. Do konce roku ale tato otázka nepřekročila fázi úvah, neboť v areálu posádky ani v jejím okolí nebyl nalezen zdroj s dostatečnou kapacitou. Existence sběrného dvora se naopak velice osvědčila a velkou výhodou pro obyvatele Mikulovic byla skutečnost, že zde mohly ukládat odpady bezplatně. V průběhu roku se také řešilo získání finančních prostředků na výstavbu kanalizace v Širokém Brodě, které by umožnilo napojení této osady na ČOV v Mikulovicích.
 Zásobování obce potravinami bylo i letos na výborné úrovni, velkoprodejna Hruška byla každý den v týdnu otevřena od 7 do 19 hodin a v obci bylo i několik menších prodejen. Kdysi zlatokopecké prodejny (zejména alkoholu) u hranic s Polskem procházely krizí, neboť ceny na obou stranách hranice se stále více vyrovnávaly. Polští „turisté“ naopak často přijížděli za stravováním do restauračních zařízení v Mikulovicích a pomáhali jejich majitelům přežít dopady ekonomické krize. Přestože v Mikulovicích byla i samostatná prodejna drogerie, květin, textilu, kol, průmyslového zboží a obuvi (v Širokém Brodě) neměli zdejší obchodníci lehký život. Těžkou konkurenci pro ně znamenaly supermarkety v Jeseníku (Billa, Albert, Kaufland), k nimž v tomto roce přibyl i nově otevřený Pennymarket na autobusovém nádraží. Výhodný kurz koruny vůči zlotému také opět přivedl řadu obyvatel Mikulovic (podobně jako devadesátých letech) k nákupům v sousedních polských Glucholazech. Tentokrát ale ne jen na tradičních tržnicích, ale i v nově postavených supermarketech. V roce 2009 se definitivně uzavřela existence prodejny Jednota (COOP) u mostu přes Bělou. V osmdesátých letech minulého století ji Mikulovicím záviděl celý okres a nabízela vedle potravin a řeznictví i prodejnu průmyslového zboží.  Po revoluci ale musela čelit stále větší konkurenci a z velkého obchodu zůstala nakonec jen prodejna potravin. Ale i ta nedokázala Hrušce v bývalém MCHZ a prodejně potravin paní Plašilové na sídlišti konkurovat. Ceny zboží byly v porovnání s okolím vysoké a mzdy prodavaček se pohybovaly na hranici minimální mzdy. Celý objekt nakonec koupila místní firma Kamitiro (zabývající se autodopravou) s cílem přebudovat jej na obchodně-kulturní centrum obce, v němž by se v přízemí nacházely obchody a v patře restaurace, taneční parket, squash a bowling. V létě se tak začalo s přestavbou objektu a do zimy bylo na původně ploché střeše vztyčeno ještě jedno patro. Na Nádražní ulici vedle bývalé Jednoty se také začalo s výstavbou soukromé čerpací stanice pohonných hmot.
 Občané mohli v obci využít i služeb obvodního, dětského a zubního lékaře a některé dny v týdnu byla na zdravotním středisku na Sokolské ulici otevřena i gynekologické ordinace. Léky bylo možné nakoupit v lékárně u Anděla strážce vedle obecního úřadu.
 Na sídlišti na Sokolské ulici vznikla v tomto roce také nová parkoviště pro stále se zvyšující počet osobních aut a revitalizací procházela i původně vysázená zeleň. Další část vzrostlých borovic a bříz byla vykácena a nahrazena nízkorostoucími dřevinami a keři. Nové stromořadí dostala i Hlucholazská ulice, kde byly vykáceny staré vykotlané lípy. Bohužel mladé stromky se staly v říjnu terčem útoku neznámých vandalů a škoda na obecním majetku dosáhla po jejich řádění částky 65 tisíc Kč.
 Vstup České republiky do Schengenského prostoru také znamenal konec celníků na hranicích s Polskem a osiření celnice. Státní správou vyklizené budovy byly v minulých letech sice hlídány bezpečnostní agenturou, ale po jejich definitivním opuštění se staly terčem nájezdů lapků všeho druhu. Začátkem roku tak byla vykradena bývalá celnice v Mikulovicích a prakticky stejná situace panovala i na bývalé posádce. Ta byla v posledních letech také značně zdevastována a problémy s ochranou svých objektů před zloději kovů zde měli i majitelé nebo nájemci objektů.
 Představitelé obce se i v tomto roce pokoušeli přilákat do areálu bývalého vojenského útvaru v Mikulovicích firmy, které by si s jeho využitím věděly rady, ale žádný z nadějných pokusů se nakonec nepodařilo zrealizovat. Hlavní překážkou bylo především to, že pozemky na posádce byly stále v držení Vojenských lesů a statků a tato organizace je nechtěla bezúplatně převést na obec nebo je alespoň prodat za symbolickou cenu. Obec tak nemohla objekty v posádce nabízet za příliš vysokou cenu a jejich prodej nepřinesl do obecního rozpočtu zdaleka tak velké množství finančních prostředků, jak by se mohlo z jejich „papírové“ hodnoty mohlo zdát. Přesto prodej některých objektů přinesl do rozpočtu obce nemalé prostředky. Nejlepší budovy byly prodávány za více jak 300 000 Kč a získaly je mikulovická firma Plastkon Product a pražská Merle Blanc, která však patřila majiteli mikulovické likérky Janu Babjakovi. Ten zde také v poměrně krátkém čase rozjel výrobu dřevěných peletek na topení. Bohužel většinu objektů tvořily jen nevytápěné sklady, o něž nebyl mezi okolními podnikateli příliš velký zájem. Značná část budov tak byla bezúplatně převedena na neziskové organizace působící v obci – Junák, FK Mikulovice, Spartak Mikulovice a Soužití 2005 a posléze i na další neziskové organizace v rámci okresu – Hnutí Brontosaurus Jeseníky nebo třeba Centrum pomoci drogově závislým Darmoděj. V průběhu roku zastupitelé také rozhodli o likvidaci železniční vlečky, která byla do areálu vojenské posádky postavena v průběhu druhé světové války. Tehdy zde totiž německé úřady zřídily významné skladiště munice. Po válce byli v areálu MUNY shromažďováni Němci odsunovaní z Jesenicka a ze zdejšího nádraží odjížděly speciální transporty do Německa. Likvidace cca 6 km tratě tak na jedné straně přinesla do obecní pokladny několik milionů korun, ale rubem tohoto kroku bylo pohřbení možnosti vybudovat z vlečky někdy v budoucnosti atrakci pro turisty. Neúspěch záměru předpokládajícího zřízení průmyslové zónu v areálu bývalé posádky tak přivedl zastupitelstvo obce na svém dubnovém zasedání ke schválení nové průmyslové zóny o rozloze 10 ha v blízkosti státní hranice s Polskem.
 Boom v tomto roce prožívaly i fotovoltaické elektrárny získávající energii ze slunečního záření. I mikulovičtí zastupitelé tak na svých zasedáních museli řešit možnost výstavby této elektrárny v obci, když zájem o její instalaci v areálu posádky projevila firma Genom Power. Záměr ale nakonec nebyl realizován.   
 Rok 2009 byl z hlediska dění v obci symbolicky uzavřen již desátým vánočním jarmarkem. Po celé odpoledne probíhal bohatý kulturní program a návštěvníci měli možnost nákupu vánočního zboží v řadě stánků. Po setmění přišel ohňostroj a vrcholem slavnostního dne byl koncert v kostele svatého Mikuláše, kde členové pěveckých a hudebních těles z Jesenicka a Vrbenska předvedli Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby.

Doprava

 Úpravy jízdních řádů vlakové i autobusové dopravy na konci předchozího roku se prakticky nedotkly spojů projíždějících přes Mikulovice. Jen některé dálkové linky zvýšily cenu, která tak například do Jeseníku u místní linky ze Zlatých Hor činila 18 Kč, zatímco u dálkové linky z Ostravy o šest korun více. Přesto se Mikulovice musely, stejně jako ostatní obce na Jesenicku podílet na krytí ztráty dopravce (firma Veolia) ve veřejné linkové dopravě a tato částka činila v tomto roce téměř 200 000 Kč. Ale na jaře zdvihly cenu i místní dopravci a jízdné z Mikulovic do Jeseníku zdražilo na 20 korun. V průběhu roku také radnice přikročila k vybudování retardérů, které měly zpomalit dopravu a zvýšit bezpečnost dětí v blízkosti školy. Než si na ně ale někteří řidiči zvykli a začali respektovat dopravní značení, létaly často od asfaltu před Obecním úřadem jiskry. Během léta dostala nový povrch i silnice I/44 mezi Širokým Brodem a Písečnou. Nedařilo se však zrealizovat opravu komunikace II/457 z Mikulovic na Velké Kunětice, která byla již v zoufalém stavu.
 Aby cyklisté nemuseli riskovat zdraví na hlavním tahu na Jeseník, byly letos  v Mikulovicích vybudovány další dva úseky cyklostezky podél řeky Bělé. Investiční náklady na jejich výstavbu činily více jak 4 miliony Kč a v současnosti lze po cyklostezce bezpečně projet z Mikulovic až do Hradce.
 Představitelé obce také usilovali o povolení přejezdu kamionů přes hraniční přechod do sousedních Glucholaz. Ředitelství silnic a dálnic ale k tomuto kroku nechtělo dát souhlas a „na semaforech“ dál  značka točila kamiony přes centrum obce na Zlaté Hory. Místo přejezdu přes bývalou mikulovickou celnici měli řidiči absolvovat 50 km zajížďku na hraniční přechod v Bartultovicích. Nic nepomohlo ani souhlasné stanovisko sousedních Glucholaz a opolského vojvodství. Na druhé straně bylo však pravdou, že řada zvláště místních řidičů kamionů nedbala těchto nesmyslných příkazů a cestu do Polska si přes mikulovický přechod jednoduše krátila.

Dohoda o partnerské spolupráci

 V tomto roce se podařilo Mikulovicím navázat užší kontakt s obcemi stejného jména v České republice. Na podzim byla uzavřena dohoda o partnerské spolupráci s Mikulovicemi u Znojma, Třebíče, Pardubic a s Mikulovicemi v Krušných Horách. Jejím cílem bylo potvrzení zájmu na pravidelném pořádání sportovních, kulturních a vzdělávacích akcí, které povedou k setkávání dětí, mládeže, seniorů a zájmových sdružení. Mikulovice se tak úspěšně zařadily po bok Širokého Brodu, který má již několik let navázanou spolupráci s dalšími „Brody“ v ČR.

OPS Soužití 2005

 Mikulovická společnost Soužití 2005 zajišťovala i letos provoz domu s pečovatelskou službou a řadu dalších činností v sociální oblasti. Vedle aktivního podílu na projektu integrace příslušníků romských lokalit bylo její další velkou akcí dokončení výstavby Komunitního centra v prostorách pod Mateřskou školou. Místnosti, jež dříve sloužily jako textilní dílny, byly zcela zrekonstruovány. Vznikl zde velký sál, PC učebna, kuchyňka a kompletní sociální zařízení včetně sprch a WC pro vozíčkáře. Stavba byla koncem roku předána k užívání a začátkem se zimy se v nových prostorách rozběhl projekt podpory integrace příslušníků romských lokalit a své zázemí tady ke svým schůzkám našel i Klub maminek a mikulovičtí senioři.  
 V roce 2009 také Mikulovice získaly z Ministerstva práce a sociálních věcí šestimilionovou dotaci na projekt integrace Romů. Cílem tříletého projektu, který byl slavnostně zahájen v listopadu a jehož garantem se stala o.p.s. Soužití 2005, je nalezení uplatnění Romů v pracovním a společenském životě a zajištění jejich integrace do většinové společnosti. Zda-li se podaří u některých problémových rodin dosáhnout toho, aby posílaly své děti do školy nebo získaly pracovní návyky, ukáží až výsledky roce 2011. V souvislosti s touto akcí, je ale nutno také konstatovat, že mnohé problémy v obci nejsou způsobeny jen romským etnikem. Navíc nedostatek pracovních míst na Jesenicku vede již po několik let k odlivu vzdělaných a kvalifikovaných mladých lidí z obce a dlouhodobě se nedaří tento trend zastavit.

Kostel

 V září prožili velký svátek všichni mikulovičtí farníci, neboť do obce zavítal nejvyšší představitel katolické církve v ostravsko-opavské diecézi biskup Mons. František Václav Lobkowicz. Setkal se s představiteli farnosti, církevní radou a zástupci obce a navštívil i základní školu. Na podzim navštívila Českou republiku i sama hlava katolické církve - papež Benedikt XVI.. Ten během své návštěvy ČR  sloužil dvě mše – jednu na brněnském letišti a druhou ve Staré Boleslavi. Mezi poutníky, kteří z Jesenicka za svatým Otcem vyrazili, byli i věřící z Mikulovic.

Dny setkávání dětí, mládeže a dospělých CZ/PL 2009

 Po třech letech se v červnu tohoto roku opět konaly Dny obce Mikulovice. Tentokrát ale proběhly pod názvem Dny setkávání dětí, mládeže a dospělých CZ/PL. Program byl financován z prostředků Euroregionu Praděd a již tradičně naplněn řadou kulturních vystoupení a sportovních soutěží. Jeho součástí byla i návštěva zástupců a souborů z partnerských polských obcí Glucholazy a Pakoslawice.

Školství

Základní škola
Doplnit

Mateřské školy
Doplnit

Sport

  Na počátku roku se podařilo obci získat dotaci z Evropských fondů na financování „Centra pro sport a volný čas“. Nová sportovní hala, která se měla stát největší krytou sportovní halou na Jesenicku, začala na podzim vyrůstat na louce za základní školou. Mikulovice už nový sportovní stánek potřebují jako sůl – tělocvična u školy pochází z 20. let minulého století a dávno už nevyhovuje svou velikostí. Nepříliš mladší sokolovnu zase diskvalifikuje jediná šatna a zakouřenost ze sousedící hospody.
 Rok 2009 byl také zlatým písmem zapsán v historii mikulovické kopané. Podruhé v historii postoupily Mikulovice do divize! Zimní přípravu zahájilo A mužstvo mužů účastí na tradičním Zimním turnaji Trul Cup, který vyhrálo před TJ Zlaté Hory a Polonií Nysa. I na jaře pokračovali fotbalisté Mikulovic ve své spanilé jízdě krajským přeborem a již čtyři kola před koncem soutěže slavili postup do divize. Soutěž vyhrály soutěž s neuvěřitelným náskokem bodů 13 bodů a po pěti letech opět postoupili do čtvrté nejvyšší soutěže v ČR. Rezerva fotbalového mužstva mužů zakončila své působení v okresním přeboru na čtvrtém místě. V mládežnických kategoriích se nejlépe dařilo dorostencům, kteří vyhráli okresní přebor a postoupili do krajské soutěže, žáci skončili v okrese na třetím a benjamínci na osmém místě.
 Koncem června proběhl na stadionu FK již tradiční mezinárodní turnaj žákovských mužstev a letní fotbalové intermezzo vyplnil turnaj internacionálů, kterého se vedle domácích zúčastnila mužstva hráčů nad 35 let z Písečné, Javorníku a Vidnavy.
 Na podzim se v Mikulovicích opět hrála divize (žádná jiná obec na Jesenicku nedosáhla ve fotbale nikdy tak vysoké úrovně) a od prvních kol bylo patrné, že boj o záchranu to tentokrát nebude. V mužstvu sice hráči z Jesenicka tvořili menšinu, ale fotbaloví příznivci z celého okresu si ke klubu našli cestu a domácí zápasy byly odehrány v nádherné divácké kulise. Mužstvo se od prvních kol pohybovalo v horní polovině tabulky, po polovině soutěže získalo nečekaných 25 bodů a přezimovalo na skvělém 6. místě. Tak jak rostly výkony hráčů Mikulovic, vyrůstala před zraky fotbalistů i diváků nová tribuna. Investice v objemu 10 milionů korun (ze tří čtvrtin krytá z dotace ČSTV) nabídla mezi travnatým hřištěm a umělkou nejen přes tři stovky míst k sezení, ale i kompletní zázemí se šatnami, sociálním zařízením a občerstvením. Práce probíhaly po celou druhou polovinu roku a byly dokončeny na počátku zimy.
 V lázeňské hokejové lize amatérských mužstev se Mikulovice umístily v konkurenci sedmi dalších mužstev z Jesenicka ve spodní polovině tabulky. Mikulovice se ale výrazně zapsaly i motoristického sportu. Nadějný junior Lukáš Janík, který v žákovském věku sbíral vavříny v motokárách, přesedlal letos do Renaultu Clio a v mistrovství střední Evropy v závodech do vrchu KW Berg Trophy řádně proháněl mnohem zkušenější jezdce. Ve třídě S-2000 skončil na vynikajícím sedmém místě a stal se druhým nejúspěšnějším jezdcem mezi juniory.
 Tradicí se také staly jarní a podzimní rybářské závody pořádané na Helenčině rybníku u hraničního přechodu do Polska, kde vznikal zajímavý rekreační areál, který nabízel návštěvníkům nejen ubytování, ale i sportovní vyžití na tenisovém kurtu, při minigolfu, beachvolejbale nebo rybolovu.
 Nejen sportem, ale hlavně recesí se stal květnový Den rekordů. Konal se na louce za školou a takřka stovka „soutěžících“ si zde vyzkoušela například hod polenem, běh s kufry nebo skok s batohem na zádech.
Za humny Mikulovic – na kopci u Nové Vsi – provozoval již od konce sedmdesátých let Aeroklub Jeseník sportovní letiště. Vrnění motorů akrobatických letadel vytahujících větroně i hlubší hlas dvouplošníků vyvážejících do oblak parašutisty patřily ze slunečných dní k pravidelnému koloritu Mikulovic. Na letišti se v průběhu roku konala řada pravidelných soutěží (modelářů nebo parašutistů) a velkou atrakcí se stalo i tzv. podzimní létání na vlně. Jihozápadní větry zdvíhal masiv Jeseníků vzhůru a četní příznivci bezmotorového létání zde mohli atakovat rekordní výškové hranice. Díky vysoké výšce, do nichž větroně vystoupaly, bylo možné absolvovat i dálkové přelety přes severní pohraniční hory. Reportáž o letišti se dostala i na obrazovku České televize v rámci pořadu Toulavá kamera, který přibližoval zajímavá místa na území naší republiky. V září a říjnu tak každoročně mířili na letiště piloti z celé střední Evropy. Vedle sportovní činnosti pořádal Aeroklub Jeseník pro veřejnost Den otevřených dveří a vyhlídkové lety nad Jesenickem.
 Při popisu sportovního dění v obci se nelze nezmínit ještě o jedné události - v roce 2009 oslavil sedmdesátku Zdeněk Ondruška. Od mládí aktivně sportoval (hrál fotbal za Dynamo Javorník) a při své pedagogické činnosti předal lásku ke sportu bezpočtu mladých sportovců. Jeho svěřenkyně Kamila Kučerová například reprezentovala Československo na Mistrovství Evropy v atletice. V sedmdesátých letech přišel do Mikulovic a i zde se projevil jako schopný organizátor a trenér. Od roku 1990 je předsedou TJ Spartak Mikulovice a za své úspěchy byl mnohokrát vyznamenán nejvyššími sportovními oceněními.
Doplnit další oddíly na Spartaku

Zájmové organizace působící v obci
 
 Tradičně aktivně si v roce 2009 počínali členové divadelního spolku „Kantoři“, kteří vystupovali se svým představením „Casanova žije“ nejen na prknech Jesenicka a jeho okolí, ale podnikli i spanilou jízdu po dalších Mikulovicích v České republice.
 V roce 2009 se skupina nadšenců převážně z řad současných a bývalých učitelů školy na čele s Martinou Brožkovou pustila do opravy Mariina pramene stojícího za obchvatem přímo proti kostelu. Pomocnou ruku jim podalo jesenické Hnutí Brontosaurus a do konce roku byly vykáceny náletové dřeviny a kaplička nad pramenem vysvobozena z nánosů sesuté zeminy. Protože se nezachovala jediná fotografie dokumentující původní vzhled kaple nad pramenem byla ve spolupráci s pracovnicí Národního památkového úřadu odhadnuta pravděpodobná původní podoba kaple a rozhodnuto o její rekonstrukci v roce 2010.
Doplnit hasiče, chovatele a myslivce

Kolnovice, Terezín a Široký Brod

 V červnu se museli zastupitelé na svém jednání zaobírat i otázkou Stálé česko-polské hraniční komise, která sondovala stanovisko obce k předání více jak 100 ha v prostoru Kolnovic. V podstatě šlo o navrácení území, které Československo v Kolnovicích získalo při úpravách státní hranice mezi oběma státy v roce 1959 a dnes je tvořeno zemědělskou půdou a lesním porostem. Zastupitelé vyjádřili nesouhlas s možným odstoupením území a zaslali své stanovisko MV ČR. Na podzim se ale Ministerstvo vnitra ozvalo znovu a požadovalo souhlas s odstoupením alespoň 40 ha (polnosti za kolnovickým kostelem), ale i tentokrát  vyjádřilo zastupitelstvo s možným převodem nesouhlas.
 V srpnu se v kostele sv. Rocha, který je jinak v průběhu roku uzavřen, konala pouť ke svátku patrona kostela. Jako každoročně se zde sešli věřící z Mikulovic a pár místních kolnovických obyvatel, na své sousedy ani tentokrát nezapomněla téměř stovka věřících ze sousedních polských Gieraltic. Kostel tak byl do posledního místa zaplněn a bohoslužbu vedle Otce Jiřího Urbánka sloužil i Marian Wanke z Gieraltic.
Doplnit události v Brodě

portret machacek

kronikář Pavel Macháček

psi-utulek

archív původních stránek obce

Obec Mikulovice, Hlavní 5, 790 84 Mikulovice

Bankovní spojení Komerční banka a.s. čú. 1723841/0100

IČO 00303003, DIČ CZ00303003

ID datové schránky 9fmbcrk, tel. 584 429 100

pondělí 7:00 - 17:00

úterý 7:00 - 15:00

středa 7:00 - 17:00

čtvrtek 7:00 - 15:00

pátek 7:00 - 13:30

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.