obec Mikulovice má již více než 750 let historie

  do obce patří rovněž Široký Brod a Kolnovice

  skvělou vyhlídku si užijete z rozhledny Zlatý Chlum

  z letiště LKMI startují vyhlídkové lety

  kulturu reprezentuje divadelní soubor Kantoři

  FK Mikulovice hrál i třetí nejvyšší soutěž MSFL

  o seniory je příkladně postaráno v DPS 

  v krizových situacích pomáhají dva sbory SDH

kronika obce 2010

Události ve světě

kronikaHospodářská krize v řeči statistik pomalu, ale přeci jen polevovala a docházelo k oživení ekonomik jednotlivých států. Dělo se tak však na úkor úsporných opatření, které postihovaly zejména ty méně majetné. V Řecku došlo ke zhroucení státní ekonomiky, když se ukázalo, že levicové, stejně jako pravicové vlády falšovaly hospodářské výsledky. Astronomické dluhy za sanování zkrachovalých bank a schodky státních rozpočtů vedly k destabilizaci Irska, Španělska a Portugalska a ve svém důsledku ohrožovaly celou Evropskou unii. V dubnu byl celý svět šokován polskou tragédií. Při cestě na smuteční tryznu k uctění obětí Katyňského masakru havarovalo v husté mlze polské vládní letadlo s představiteli tohoto státu. Zahynul prezident a prakticky celé vrchní velení armády. Ve stejném měsíci přijal na Pražském hradě prezident ČR Václav Klaus prezidenty USA a Ruska, kteří zde podepsali dohodu snížení počtu jaderných zbraní svých armád.

 

Události v ČR

 Jaro se neslo ve znamení přípravy na parlamentní volby. Kampaň politických stran provázely potyčky jejich příznivců spojené i s fyzickým napadáním protivníků. Vyhrotila se i mezigenerační solidarita a důchodci byli mladými pravicovými radikály nezřídka prezentováni jako ta část společnosti, která jenom ujídá ze společného talíře a není už k užitku. Vlastní volby sice vyhrála ČSSD, ale vládu nakonec sestavila ODS a dvě nové pravicové strany TOP 09 a Věci veřejné. Nová koalice získala v parlamentu pohodlnou většinu a rázem přistoupila k reformám, jež měly vést ke snížení schodku státního rozpočtu. Přitom dala zřetelně najevo, že utáhnout opasky si budou muset hlavně ti chudší. Například státní zaměstnance mělo čekat od 1. 1. 2011 snížení platů o 10 %. K úsporným škrtům došlo i v sociálním systému a ve zdravotnictví.
 V létě opět udeřily bleskové povodně, které tentokrát měly největší intenzitu v severních Čechách, kde napáchaly ohromné škody a vyžádaly si i několik lidských životů. Podzim proběhl ve znamení různých stávek, které však neměly masovou podporu, neboť většina veřejnosti už ztratila iluze, že by mohla cokoli změnit a projevilo se i 20 let výchovy k individualismu. Vysoká nezaměstnanost a možnost ztráty zaměstnání navíc podporovaly strach z veřejného vystoupení. Na problémy tak většina obyvatel jen nadávala. Postavením vlády koncem roku neotřásla ani korupční aféra na ministerstvu životního prostředí, která odhalila pokus o nezákonné financování ODS ze státních prostředků. Ekonomika republiky se sice podle makroekonomických statistik pomalu zotavovala z následků světové krize, ale na každodenním životě obyvatel to zatím nebylo nijak znát. Sociální rozdíly ve společnosti se tak stále více prohlubovaly a přibývalo lidí řešících existenční problémy. Přesto ČR stále patřila mezi bohatší země světa a život zde probíhal v poměrně příznivých podmínkách.

Události na Jesenicku

 Na začátku roku 2010 se Jesenicko dostalo na stránky celostátních médií, ale nebylo o co stát. V počtu nezaměstnaných vévodilo republikovým žebříčkům (téměř 20%) a to přitom statistika Úřadu práce v Jeseníku zdaleka nezachycovala všechny lidi bez práce. V některých okrajových obcích okresu bylo procento nezaměstnaných ještě mnohem vyšší. Na jaře se situace trochu zlepšila, když byly organizovány sezónní veřejně prospěšné práce pro nezaměstnané (např. pomáhali v obcích s údržbou zeleně apod.), ale konec roku opět katapultoval Jesenicko k nelichotivému rekordu.
 V únoru zastavila svoji výrobu kdysi významná firma Jesan, ale to horší mělo teprve přijít. Koncem stejného měsíce ukončil OP Prostějov výrobu ve své provozovně v Jeseníku a na dlažbě se rázem ocitlo 286 zaměstnanců tohoto podniku – převážně žen.
 Volby do poslanecké sněmovny parlamentu ČR vyhrála v rámci okresu ČSSD s 25% před poměrně vyrovnanou trojicí KSČM, TOP 09 a ODS. Propadly KDU-ČSL a Zelení. Jesenicko bude mít v parlamentu opět jediného zástupce, když svůj post obhájil v Praze nepříliš výrazný Jiří Krátký z ČSSD.
 Ne již tak výrazně jako v roce 2009, ale i letos provázela Jesenicko otázka možného zřízení Národního parku Jeseníky. Veřejná diskuse v jesenickém divadle Petra Bezruče spíše vyzněla pro odpůrce projektu, kteří se obávali možného utlumení už tak nízkých ekonomických aktivit na Jesenicku.
 Nejvíce diskutovanou událostí v okrese se stala otázka výstavby wellness centra v Jeseníku. Vedení kraje, které bylo jiné politické orientace než vedení radnice, nepodpořilo snahu města o získání 90 milionové dotace a po celý rok se zastánci a odpůrci mamutího projektu přeli na stránkách médií o to, kdo má pravdu. Do konce roku se stavět nezačalo.
 Zimní období také znamenalo velký nápor na organizace poskytující přístřeší lidem bez domova a tak nejen Praha, ale už i Jeseník musel řešit problematiku bezdomovců. Nebývale na Jesenicku stoupl i počet loupežných přepadení. Citlivou se stala i romská otázka. V roce 2010 tvořilo romskou populaci na Jesenicku přibližně 1100 osob, z toho bylo cca 500 dětí. Drtivá část těchto  lidí nebyla pro pouhé základní vzdělání zapojena do pracovního procesu a žila pouze ze sociálních dávek. Do budoucna jim tak hrozilo značné sociální a etnické vyloučení. To se snažily různé integrační programy změnit. Ovšem mnozí občané a organizace přišli na to, že problematika přizpůsobování nepřizpůsobivých může být i výhodným byznysem a stát dobrou dojnou krávou. Za mnoho milionů tak byly organizovány programy, které učily problémové občany věcem, jež by měly být samozřejmostí – např. ráno vstát a poslat děti do školy! V některých vesnicích na Jesenicku se Romové stali hrozbou starousedlíkům a radnice si s nimi nevěděly rady. Typickým příkladem se stala Uhelná, kde televizní šoty celostátních médií řešily údajný rasismus starosty, místo toho, aby se zabývaly skutečnou podstatou věci a neustálými krádežemi. Zda budou mít integrační programy nějaký úspěch, tak ukáže teprve budoucnost.
 Příkladem jiného a mnohem pozitivnějšího zviditelnění Jesenicka v celé republice bylo zřízení Rychlebských cyklostezek v Černé Vodě. Ty vznikly na bývalých loveckých chodníčcích na svazích Pomezí a byly slavnostně otevřeny už na podzim 2009. Ovšem teprve v roce 2010 se naplno staly opravdovou Mekkou milovníků terénní cyklistiky. Ti sem přijížděli z celé ČR i z Polska.
 Srpnové bleskové povodně Jesenicko nezasáhly a obce okresu tentokrát mohly splatit svůj rok starý dluh a posílaly do Čech finanční i materiální pomoc. V tomto měsíci se v areálu hornického skansenu ve Zlatých Horách konalo i Mistrovství světa v rýžování zlata. Takřka týdenní akce se stala největší veřejnou akcí v dějinách Jesenicka.
 V létě také navštívil Jesenicko ministr dopravy Vít Bárta, aby jednal o dopravní dostupnosti okresu. Po celkové rekonstrukci silnice z Jeseníku na Červenohorské sedlo v letech 2006 - 2008 nebylo ani v tomto roce pokračováno s opravami na jižní straně ve směru na Šumperk a z důvodu nedostatku finančních prostředků ve státním rozpočtu se zastavily i práce na rozestavěném obchvatu Javorníku. Přes mlhavé přísliby ministra se do konce roku už stavět nezačalo. V posledním měsíci roku spolu se změnou jízdních řádů došlo k ukončení železniční dopravy na trati z Hukovic do Vidnavy. Trať, která by v roce 2011 slavila 115 své existence, a jež v letech 1911 – 1945 pokračovala až do Nysy, byla k nevoli místních občanů rozhodnutím Olomouckého kraje zrušena.  Vcelku bez povšimnutí veřejnosti bylo naopak zrušeno s velkou slávou před čtyřmi lety zavedené vlakové spojení Jeseníku a Opole. Vlak musel na hranicích přepřahat lokomotivu, cesta do Nysy nebo do hlavního města vojvodství trvala příliš dlouho a spojem tak skoro nikdo nejezdil. Jakmile vyschl zdroj financí na provoz vlaku z peněz EU, bylo jasné, že prodělečná linka zanikne. Z byrokratických důvodů stále nebyla otevřena nová železniční zastávka v polských Glucholazech. Spoje z Jeseníku na Ostravu tak místo v centru města zastavovaly až daleko v polích a cestovat vlakem tak nebylo pro jesenické občany jezdící do Polska na nákupy atraktivní.
 V průběhu uplynulých let přešly prakticky všechny vysílače v ČR z analogového na digitální vysílání televizního programu, na Jesenicku (vysílač Praděd) došlo k této změně na podzim tohoto roku.

Události v Mikulovicích

Stav obyvatelstva

 Rok 2010 znamenal opět mírný pokles počtu obyvatel Mikulovic na 2 733 občanů, což znamená o 10 méně než v roce 2009. Oproti loňskému roku se narodilo více dětí – celkem 38, ale bohužel také více občanů zemřelo – 39. Počet narozených a zemřelých byl tedy takřka v rovnováze, úbytek počtu obyvatel v obci byl způsoben odstěhováním. Demografická situace Mikulovic je tak rok od roku horší, mladí lidé, hlavně ti vzdělanější vesměs odcházejí a obec stárne.

Narození v roce 2010:

leden:  Tomáš Macek, Václav Jan Audý, Nikola Marešová
únor: Lucie Fikáčková, Viktorie Pauková, Nikola Rybáříková, Vanesa Šimčíková, Jan Sedláček, Ondřej a Matěj Lukašákovi
březen: Natália Ksiazková, Václav Mráz, František Vydra
duben: Jiří Karásek, Jakub Rejnyš
červen: Jakub Gvizd
červenec: Bryan Ivo Stoniš, Vojtěch Klotz
srpen: Jan Šimík, Tereza Častulíková
září: Dominik Livinský, Sebastien Orel
říjen: Gabriela Šubová, Matěj Kopecký
listopad: Kristýna Hanůsková, Daniel Krytinář
prosinec: Timon Stavianis a dvoje dvojčata Karolína a Patrik Maňurovi, Karolína a Barbora Orlovi

V roce 2010 jsme se museli rozloučit z důvodu úmrtí s těmito občany:

leden: Doris Holušová, Hermína Temelová, František Závada, Antonín Charvát, Iva Štěpánová
únor: Vladimír Setínský
březen: Vlastimil Hlaváč, Tadeáš Kocuba
duben: Karel Fridrich, Bohuslav Gregor, Zdenka Stárková, Ludmila Vítkovská, Michal Malčic a Oldřich Papica

květen: Emílie Trčková, Manfréd Schlosar, Antonín Vávra, Kamil Hinšt a Ludmila Peňáková
červen: Zdeněk Kroček, Marie Okšová, Věra Ševelová
červenec: Rudolf Sedláček, Růžena Brabcová, Jaroslav Rubač, Josef Šmídrkal, Jiří Sklenář
srpen: Marie Sigmundová, Zdeněk Chalupa, Lukáš Janošťák, Miroslav Müller
září: Šarlota Linhartová
říjen: Josef Dostál, Václav Muzikant
listopad: Jaroslav Neumann, Jiřina Beníčková, Josefa Banášová
prosinec: Rudolf Janků

Během roku 2010 vstoupili do svazku manželského tito snoubenci (sňatků bylo na OÚ uzavřeno mnohem více, ale uvedeny jsou jen ty, kdy alespoň jeden ze snoubenců měl trvalý pobyt v obci):

leden, únor: ---
březen: Michal Orel – Veronika Židková
duben, květen, červen: ---
červenec: Tomáš Polcr – Libuše Vaňková, Jakub Klohna – Jana Břoušková
srpen: Michal Pavlovič – Michaela Andrušíková
září: Kamil Procházka – Ludmila Malčicová, Rostislav Rupa – Lucie Stará
říjen: Eduard Jaroš – Daniela Hanáková
listopad, prosinec: ---

Počasí

 Začátek roku byl ve znamení náporu opravdové zimy s množstvím sněhu. V průběhu ledna byly silné mrazy a sníh vydržel souvisle ležet až do konce února. Pak přišla velká obleva a i když se v březnu sníh ještě na pár týdnů vrátil, přišlo koncem měsíce jaro. Bylo ale deštivé a studené. Vydatné deště způsobily v květnu na východní Moravě velké povodně a připomenuly tak na Ostravsku a Přerovsku události z roku 1997. Chladné jarní měsíce dokumentoval například i ten fakt, že ještě koncem května kvetly šeříky. Konec dešťů a nízkých teplot přišel až začátkem června a počasí se ihned překlopilo do léta. Druhá polovina června  a první půlka července byly ve znamení sucha a horka a teploty přes den často překračovaly 30 stupňů. Letní bleskové povodně neměly v Mikulovicích tak ničivou intenzitu jako v severních Čechách a zůstalo naštěstí jen u vyhlášení třetího stupně povodňové aktivity, poškozených komunikací a několika zatopených sklepů. Srpen už se nevymykal normálu, ale posledního dne tohoto měsíce se prudce ochladilo a na hřebenech Jeseníků napadl sníh. Pak se počasí uklidnilo a podzim byl přes krátkodobá ochlazení poměrně teplý a suchý. V říjnu bylo mnoho krásných slunečních dní s ranními mrazíky. Začátkem listopadu dokonce padaly teplotní rekordy, když noční teploty dosahovaly 15 a denní až 20 stupňů. Zlom přišel v závěru měsíce, když naráz napadlo půl metru sněhu a bílá pokrývka vydržela i přes dílčí oblevy až do konce roku.

Podmínky života v obci

 Přestože obce po celé republice zápasily s propadem příjmů způsobeným sníženým výběrem daní vlivem hospodářské krize, v Mikulovicích jako by to ani nebylo znát. Vedení obce se v roce 2009 podařilo uspět v řadě žádostí o dotace a tak bylo v první polovině roku 2010 dokončeno a předáno veřejnosti Sportovní centrum (nová sportovní hala za ZŠ) a koncem léta se naplno rozjela výstavba kanalizace v Širokém Brodě a v Mikulovicích v Nádražní ulici za semaforem. Dalšími významnými investičními akcemi byla rekonstrukce vodovodu na posádce a  oprava povrchu tamních komunikací. Nový asfalt dostala i řada ulic na Bukovci a u bývalé pekárny. Staré rozbité dlaždice na chodnících na sídlišti nahradila v průběhu roku zámková dlažba a na podzim se začalo s budováním inženýrských sítí v lokalitě plánované pro výstavbu rodinných domků na louce u Kořánů na konci Sokolské ulice. Rozpočet obce v roce 2010 činil rekordních 153 milionů korun!
 Vedení obce na počátku roku řešilo i nabídku na změnu ve vytápění budov pod správou obce. Místo plynu se mohlo topit peletkami, které vyráběla na bývalé posádce jedna z firem Jana Babjáka. Zdálo se, že nabídka by mohla přinést úsporu finančních prostředků, ale nakonec se ke změnám ve vytápění nepřikročilo, neboť vlivem krize se zmíněný podnikatel dostal do insolvence a nesplácel včas ani splátky za objekty na posádce. V létě ze stejného důvodu dokonce zastavila výrobu jeho likérka Trul, která vyráběla známý likér Priessnitz a řadu dalších lihovin, jež v předchozích letech zviditelnily obec po celé republice. Boom s prodejem alkoholu do sousedního Polska byl totiž již dávno minulostí… .
 Úspěch možnosti čerpat prostředky na integraci příslušníků romských lokalit a na výstavbu Komunitního centra pod MŠ otevřel v úvodních měsících roku v obci diskusi, zda je v Mikulovicích potřebný ještě nízkoprahový klub a dům na půl cesty. Mikulovice by se jeho vybudováním staly centrem integračních procesů v rámci mikroregionu Zlatohorsko. Protože představitelé obce uvažovali o zřízení nízkoprahového klubu v budově MŠ a dokonce i zvažovali i její přestěhování do ZŠ, kde se vlivem úbytku žáků uvolnily některé prostory, došlo na únorovém zasedání zastupitelstva ke vzrušené debatě s veřejností, která se ke vzniku nízkoprahového klubu a stěhování MŠ stavěla odmítavě. V Širokém Brodě desítky obyvatel dokonce podepsali petici proti zřízení domu na půl cesty v této osadě v obavě z nekontrolovaného přílivu problémových občanů. Zastupitelé nakonec otázku zřízení nízkoprahového klubu odsunuli a až v závěru svého volebního období rozhodli o jeho vzniku v nově připravované budově u sportovního centra, přičemž nízkoprahový klub byl zahrnut do komplexu služeb zabývajících se prací se sociálně vyloučenými občany bez rozdílu barvy pleti. V běhu byl také tříletý projekt integrace sociálně vyloučených v mikroregionu Zlatohorsko, jehož hlavní koordinátorem byla ředitelka MŠ v Širokém Brodě Alena Al-Wahaishiová. V průběhu roku účastníci projektu absolvovali několik kurzů (např. podnikání, práce s PC, kuchař, číšník), horší to však bylo s jejich uplatněním na trhu práce, neboť bez zaměstnání byla v tomto roce až pětina obyvatel Jesenicka.
 Na konci roku bylo také rozhodnuto, že v drtivé části obecních bytů vzroste v příštím roce nájemné téměř o dvojnásobek - z 15,23 Kč/m2 na 28,44 Kč/m2.
 
Doprava

 V letošním roce se také započalo s přípravou výstavby cyklostezky, která by spojila nejen Mikulovice, ale vlastně i celé Jesenicko, se sousedními polskými Glucholazy. Dílčí úseky cyklostezky byly v Mikulovicích budovány již v minulých letech a dnes lze bezpečně projet od hranice až k mostu na Hradec. Nyní je na řadě úsek od bývalého hraničního přechodu do lázeňského centra sousedního polského města, který by vedl kolem řeky Bělé. V létě tak došlo k vykácení stromů za sportovně rekreačním areálem u Psotků, aby těžba nezničila plánovanou cyklostezku, ale stavět se nakonec pro nedostatek finančních prostředků, letos nezačalo. Na podzim krvácelo srdce ekologům v Širokém Brodě, ale motoristé jásali. V této osadě byly vykáceny staré lípy a jasany podél řeky a dvě nákladní auta se již mohla míjet bez toho, aby jedno z nich muselo zastavit. Otevřený svah k řece byl po několika týdnech osazen svodidly a cesta získala na bezpečnosti.
 Na podzim byl také opraven povrch komunikace II/457 mezi odbočkou na Kolnovice a Terezínem a nový povrch dostala i zatáčka u Čičáků. Bohužel zbylé úseky silnice do Velkých Kunětic se opravy nedočkaly… .
 V prosinci byl při změně jízdního řádu nesmyslně zrušen večerní vlak do Mikulovic navazující na spoj ze Šumperka do Jeseníku. Lidé z Písečné, Mikulovic a Zlatých Hor museli ve všední dny více jak hodinu mrznout na autobusovém nádraží, v sobotu a neděli neměli vůbec šanci dostat se domů. Tento měsíc byla také oficiálně otevřena nová čerpací stanice pohonných hmot pana Plašila v prostoru vedle bývalé prodejny Jednota. Její ceny patří k nejnižším na okrese a mikulovičtí řidiči již nemusí pro benzín a naftu do České Vsi nebo Zlatých Hor. Před několika lety otevřená čerpací stanice firmy Trul, která ale nebyla volně otevřena veřejnosti a fungovala na speciální karty, měla totiž ceny velmi vysoké a byla v průběhu roku uzavřena.

Volby v Mikulovicích

 Na konci května šli mikulovičtí občané k volbám do parlamentu ČR. Volilo se ve dvou volebních okrscích - v ZŠ v Mikulovicích a sokolovně v Širokém Brodě. Voleb se v obci zúčastnilo 56,64% oprávněných voličů. Nejvíce jich dalo svůj hlas ČSSD – 30,9%, na druhém místě skončila KSČM – téměř 20% a pomyslnou hranici do vstup do poslanecké sněmovny v Mikulovicích překročila ještě TOP 09 – 11,7%, VV – 11%, ODS – 8% a KDU-ČSL – 5,6%. Opět se ukázalo, že voliči v Mikulovicích jsou výrazně levicovější než celorepublikový průměr.
 Podruhé šli mikulovičtí občané k volbám v polovině října, když se konaly komunální volby. V obci sestavily úplné kandidátní listiny Starostové a nezávislí, ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM.  Jen neúplnou kandidátní listinu měli SNK Evropští demokraté. V patnácti členném zastupitelstvu získali 5 mandátů „Nezávislí“ (Ivan Dost, Iva Krajčíková, Petr Čuj, Pavel Macháček, Mgr. Roman Šťastný), čtyři mandáty přisoudili voliči komunistům (František Kadaňka, František Kořán, Jaroslav Mrtka, Ing. Vladimír Soukup), tři ČSSD (Pavlína Pastrňáková, Věra Kocianová st., Ing. Věra Kocianová ml.), dva KDU-ČSL (Jiří Šimík ml., Ing. Petr Dvořák) a jeden ODS (JUDr. Libor Látal). Povolební vyjednávání vedla ke vzniku koalice „Nezávislých“ s ČSSD a KDU-ČSL. Starostou se opět stal Ivan Dost, který získal absolutně nejvyšší počet hlasů. Dosavadní místostarosta František Kadaňka už před volbami oznámil zájem soustředit se pouze na práci ve fotbalovém oddíle a na funkci uvolněného místostarosty nekandidoval. Druhým mužem samosprávy tak byl zvolen Jiří Šimík. Členy rady obce se vedle starosty a místostarosty dále stali Petr Čuj, Věra Kocianová st. a František Kořán. Do čela finančního výboru byl zvolen Jaroslav Mrtka, kontrolní vedla Věra Kocianová ml.. Obec tak tradičně měla ve svém vedení dva uvolněné funkcionáře – starostu a místostarostu. Zastupitelé se v minulém volebním období k jednání zastupitelstva obce scházeli 6 x ročně, v případě naléhavých úkolů i častěji, rada obce vyjma prázdnin každých 14 dní. Na obecním úřadě dále pracovali asistentka starosty Drahomíra Dostová Jurníková, matrikářka Pavlína Pastrňáková, stavební technik Ing. Petr Dvořák, vedoucí pracovní čety Jaroslav Maňur a na ekonomickém úseku dvě účetní - Martina Lukešová a Lenka Kubinyiová.    

SOUŽITÍ 2005, o.p.s., Mikulovice

 V průběhu roku došlo ke změnám ve vedení obecně prospěšné společnosti Soužití 2005. Na konci března odstoupila dozorčí rada a ve funkci ředitele skončil Jiří Rozsypal. Na základě výběrového řízení byla v červnu novou ředitelkou jmenována Mgr. Štěpánka Beníčková. Sdružení neumožňovalo pouze ubytování potřebných osob ve vile Kristýna, ale poskytovalo také terénní pečovatelské služby. Na základě požadavků klientů z Mikulovic a přilehlých obcí (Kolnovice, Široký Brod, Hradec–Nová Ves, Písečná, Velké Kunětice, Supíkovice) pečovatelská služba docházela nebo dojížděla do jejich domovů v předem domluvených intervalech, poskytovala potřebným občanům dohodnuté služby a umožňovala jim tak žít v přirozeném sociálním prostředí běžným způsobem života v co nejlepší kvalitě, důstojně a spokojeně. Jestliže až do letošního roku spočívala terénní pečovatelská služba především v rozvozu obědů, hledala nyní OPS možnosti jejího rozšíření o úklid v domácnosti, nákupy, odvoz k lékaři, zajištění léků a sociální poradenství. Ve vlastním areálu vily Kristýna vzniklo nové zázemí pro poskytování kvalitnějších služeb. Nad vchodem do budovy byla postavena střecha, která umožnila obyvatelům DPS posezení na terase i v méně příznivém počasí. Byla vytvořena žehlírna, zakoupen profesionální čistič koberců, dále výkonný vysavač a také myčka na nádobí. Vedle změny ve vedoucí funkci OPS došlo v červenci k nástupu nové pracovnice sociálního poradenství. V říjnu pak byla, vzhledem k očekávanému nárůstu klientů mimo DPS, přijata nová pečovatelka. Umožněno to bylo i tím, že se podařilo vyřídit dotace na její mzdu na celý rok z Úřadu práce v Olomouci. Koncem roku tak poskytovalo služby cca 70 klientům osm zaměstnanců. Kolektiv pracovníků OPS Soužití 2005 vedle toho každý týden připravoval různé zajímavé aktivity pro klienty pečovatelské služby a spolupracoval s mikulovickým klubem důchodců i klubem maminek. Také komunitní centrum pod mateřskou školou sloužilo letos vedle sociálnímu začleňování romských spoluobčanů i seniorům, rodičům s dětmi a k zasedání obecního zastupitelstva.
 Ubytování ve vile Kristýna a část služeb klientům samozřejmě nemohla být poskytována bezplatně. OPS se ale snažila držet jejich cenovou hladinu na úrovni, která byla přijatelná pro všechny občany. Nástup nové vlády a škrty ve státním rozpočtu však bohužel vedly k avizovanému okleštění příspěvků lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby. Lehce závislým na cizí pomoci spadajícím do kategorie I. měl být od 1.1.2011 snížen příspěvek z 2000 na 800 Kč. S velkým napětím je také ve společnosti vnímána i příprava nové důchodové reformy.
 
Farnost

 Mikulovice mají jeden z největších a nejkrásnějších kostelů na Jesenicku. Však také na začátku minulého století strhli zdejší občané starý svatostánek a postavili krásný nový chrám, který je dnes po zásluze kulturní památkou. Důvodem jejich činu byla skutečnost, že se do původní stavby již všichni nevešli. Po sto letech je však situace zcela odlišná. Zatímco ještě před sedmdesáti lety se každou neděli zaplnil kostel do posledního místečka, dnes se tak stane pouze párkrát do roka – při půlnoční mši o vánocích a během několika málo koncertů. Věřících je totiž v obci v současnosti jen několik desítek. Přesto se k bohoslužbám scházejí třikrát týdně a vedle kostela sv. Mikuláše pečují i o kostel sv. Rocha v Kolnovicích. Aktivně také pracují s mládeží a vedou místní skautskou skupinu, která v průběhu roku pořádá řadu výletů do přírody a pravidelný letní tábor. Na jaře oslavili skauti z Mikulovic 20 let své existence setkáním současných a bývalých členů v klubovně na posádce. Podíleli se i na organizování tradiční Tříkrálové sbírky, při níž získávali finanční prostředky pro charitativní organizace působící na Jesenicku. Farářem v Mikulovicích je Mgr. Jiří Urbánek a ekonomickou radu farnosti tvoří Petr Dvořák, Jiří Šimík, Jan Gubani a Ludmila Doskočilová.

Dny obce

 Dny obce byly letos pořádány pod názvem „Slezské hry a aktivity“. Důvodem změny názvu bylo to, že se obci podařilo zajistit finanční prostředky na jejich konání z Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci programu přeshraniční spolupráce. V podstatě se ale nic nezměnilo, neboť i v minulých letech se Dnů obce účastnili zástupci partnerských obcí z Polska. Program trval čtyři dny a  jeho součástí byla celá řada kulturních vystoupení. Nechyběly ani mezinárodní hasičské závody nebo sportovní soutěže – například Letní běh Mikulovicemi, mezinárodní fotbalový turnaj žáků nebo hasičská soutěž o pohár starosty obce.

Školství

Základní škola

 Ve školním roce 2009/2010 navštěvovalo školu celkem 246 žáků rozdělených do 10 tříd. Každoroční úbytek žáků tak nejen stále pokračoval, ale dosáhl v posledních pěti letech dramatického nárůstu. O zajištění výuky se staralo 31 pracovníků, z toho bylo 18 pedagogů. Ředitelem školy byl Mgr. Roman Šťastný a pedagogický sbor vedle ředitele tvořili: učitelé Mgr. Pavel Malčík (nový zástupce ředitele), Mgr. Eva Kvapilová, Mgr. Ivana Látalová, Mgr. Pavla Dostálová, Mgr. Lenka Šťastná, Mgr. Vanda Goralová, Mgr. Veleslava Guziurová, Mgr. Pavlína Kapustová, Mgr. Marta Ostrá, Mgr. Anna Hradecká, Mgr. Zuzana Janíčková, Mgr. Ivan Goral, Mgr. Milan Ostrý, Mgr. Rostislav Guziur a vychovatelky ve školní družině Iva Krajčíková, Hana Brejzová a Miroslava Modlaková. Mgr. Pavlínu Kapustovou, která odešla na podzim na mateřskou dovolenou, nahradila Mgr. Martina Budilová. V průběhu školního roku absolvovali pedagogičtí pracovníci celou řadu vzdělávacích akcí, které vedly k prohloubení jejich znalostí a dovedností. Materiální vybavení školy bylo průběžně doplňováno novým zařízením a pomůckami. Třídní kolektivy vyjížděly na cílené exkurze, zúčastňovaly se projektových dnů a řady dalších akcí. Již třetím rokem žáci všech ročníků absolvovali školní kurz, který je v každém ročníku zaměřen na jinou oblast vzdělávání. Délka jednotlivých kurzů se pohybovala od 2 do 5 dnů. Každému žákovi, který se kurzu zúčastnil, přispěla obec ze svého rozpočtu částkou 300,- Kč. Škola i letos spolupracovala s řadou dalších institucí na Jesenicku (např. MŠ, ZUŠ, SČV Duha Jeseník, Hnutí Brontosaurus) a s partnerskými školami v Glucholazích a Niemodlině v sousedním Polsku. V rámci příhraniční spolupráce s partnerskou školou v Glucholazích byly realizovány projekty z programu příhraniční spolupráce Euroregion Praděd ve výši 12.199,-€, v jejichž rámci se uskutečnil společný týdenní pobyt v přírodě, soutěž 6. tříd v bowlingu, taneční maratón a společná konference zaměstnanců obou škol. Škola také participovala na grantovém programu vyhlášeném obcí.
 V tomto roce se stejně jako v letech minulých škola zúčastňovala i pravidelných vědomostních, kulturních a sportovních soutěží nejen na okresní úrovni, ale i soutěží organizovaných celostátně. Cílem účasti v těchto soutěžích byla snaha o zapojení co nejširšího okruhu žáků a rozvoj jejich zdravé soutěživosti a hrdosti, že mohou svou školu reprezentovat. Ve srovnání s výkony žáků ostatních škol Jesenicka si naši žáci nevedli vůbec špatně a v řadě soutěží se probojovali až do krajských kol. Kromě nesčetného množství plánovaných akcí sportovního i kulturního zaměření proběhly i besedy s příslušníky Policie ČR o dopravní výchově a ukázka Policie ČR při práci (zadržení pachatele, výcvik psů a ukázka zbraní). Škola také spolupracovala s PPP Jeseník, s MUDr. V. Jakubíkovou, s okresním protidrogovým koordinátorem Mgr. M. Kubkou, s Policií ČR a s kurátorem pro mládež. Při škole pracovalo Sdružení rodičů, jež nejen finančně podporovalo veškeré aktivity školy, ale samo se nemalou měrou podílelo na jejich organizaci (školní reprezentační ples, Den dětí, Mikulášská aj.). Finanční prostředky získané z tomboly na plese byly použity na činnost zájmových kroužků a mimoškolní aktivity ZŠ. Nabídku volnočasových aktivit žáků umožňovala celá řada zájmových kroužků (např. košíkové, cykloturistiky, florbalu, šikovných rukou, vaření, kreramiky, přírodovědný nebo AJ a ČJ), které byly většinou vedeny členy pedagogického sboru. Cyklokroužek pod vedením manželů Ostrých organizoval i letos pro své členy tradiční letní cyklotábor, který zamířil opět do litovelského Pomoraví. Žáci ZŠ se svými učiteli také pracovně oslavili Den Země a po „zákoutích“ obce a jejím okolí nasbírali neuvěřitelných 66! pytlů odpadků.
 Na tradičně vysoké úrovni probíhala i činnost školní družiny, kterou navštěvovalo 80 žáků 1. – 5. ročníků rozdělených podle věku do tří oddělení. Školní družina vedle své pravidelné činnosti rozvíjela nadání žáků v několika zájmových útvarech, které vedly vychovatelky (kroužky keramiky a dovedných rukou). Zároveň ŠD pořádala celou řadu příležitostných akcí pro děti, rodiče a ostatní zájemce v obci. Namátkou lze jmenovat Dýňové slavnosti, které kvalitou výrobků a zájmem veřejnosti patří už několik let k nejlepším na okrese a jejich konání letos neohrozila ani neúroda dýní, které tvůrci uměleckých děl sháněli až v Polsku. Mezi pravidelné akce lze zařadit i maškarní bál, zájezdy na Floru Olomouc a do ZOO, či slet čarodějnic a mezi veřejností velice oblíbený kurz keramiky pro dospělé.
Škola se také zapojila do sbírky na hippoterapii a pro děti v olomoucké nemocnici, aktivní činností žáků (hlavně sběrem starého papíru) přispěla i na adopci na dálku indického chlapce Kevina a výstavou obrázků ve vestibulu jesenické nemocnice potěšila její pacienty. V rámci aktivit pro dospělé byly organizovány kurzy keramiky a práce na PC pro začátečníky. V červnu se také uskutečnil celodenní výlet pro nejlepší žáky školy. Čtyřicet žáků v doprovodu tří kantorů společně navštívilo Muzeum historických kočárů v Čechách pod Kosířem, hrad Šternberk a aquapark v Olomouci.
 Ve škole působila školní jídelna s denní kapacitou 600 jídel, která zajišťovala stravování nejen pro žáky ZŠ, ale i pro MŠ v Mikulovicích a Širokém Brodě, pro Dům s pečovatelskou službou „Soužití 2005“ a pro některé občany obce.

Mateřské školy

 Obě mateřské školy úzce spolupracovaly se ZŠ a ZUŠ, takže nechyběly ani vzájemné návštěvy a vystoupení. Žáci mateřské školy v Mikulovicích vystoupili s představením na oslavě MDŽ a potěšili i seniory v DPS.
 Mateřská škola v Mikulovicích pokračovala v projektu řemesel z podzimu 2009. Od ledna byl pro předškoláky zaveden kurz angličtiny a pravidelná péče byla věnována i dětem s vadami řeči. V druhé polovině roku bylo do MŠ zapsáno 79 dětí a školní rok se nesl ve znamení Olympijského roku. Děti tak měly v plánu nejen sportovat, ale se i otužovat, zdravě jíst a chovat se fair play. V rámci roku se hravou formou seznamovaly s historií Olympijských her, různými kontinenty světa a jejich charakteristickými sporty. Tradičně se i v tomto roce zúčastňovaly výuky plavání na bazénu v České Vsi. Na podzim nechyběl ani tradiční lampiónový průvod nebo návštěva Mikuláše s jeho pomocníky. Každý čtvrtek odpoledne umožnily pracovnice školky maminkám a jejich dětem přijít do MŠ a vyzkoušet si v jedné ze tříd, jaké to je chodit do školky. Děti tak měly možnost seznámit se s prostředím, což jim později usnadňovalo budoucí nástup do MŠ.
 MŠ Široký Brod vedle své pedagogické činnosti uspořádala v dubnu Den otevřených dveří spojený se zápisem do školky. V tomto měsíci absolvovaly děti také výlet do ZOO ve Dvoře Králové, v květnu slavily s maminkami Den  matek, hledaly v okolí MŠ poklad a bez slziček se neobešlo loučení s těmi, kteří školku opouštěly a čekala je cesta do ZŠ. Podzim se nesl ve znamení přírody a vedle tvoření skřítka podzimníčka děti skoro každý den ochutnávaly i zeleninu a ovoce na všechny možné způsoby. S barevným obdobím roku se děti rozloučily besídkou na téma Podzim s dráčkem mráčkem a samy si i pouštění draků vyzkoušely. Na závěr roku nechyběla tradiční Mikulášská besídka.

ZUŠ
 
 V části základní školy Mikulovice měla i letos svou pobočkovou třídu ZUŠ Jeseník a děti z Mikulovic se tak mohly učit hře na hudební nástroje a zpěvu přímo v obci. Vedle koncertu pro rodiče uspořádala ZUŠ v průběhu školního roku i vystoupení na MDŽ a pro seniory v DPS. S úspěchem se žáci také účastnili četných soutěží a to nejen na okresní, ale i krajské úrovni.


Sport

 Fotbalisté se na jarní část divize připravovali již tradičně na Zimním turnaji Trul Cup, který probíhal na hřišti s umělým povrchem. Turnaj, na kterém poměřili své síly s polskými mužstvy z Nysy, Glucholaz a Rusocina a účastníkem I.A třídy ze Zlatých Hor, suverénně vyhráli a dobré výsledky dosahovali i v přípravných zápasech s celky z vyšších soutěží. I v jarních kolech mikulovický tým válel a patřil ke štikám divize E. Nakonec skončil na vynikajícím čtvrtém místě a doslova mezi prsty mu proklouzl postup do třetí ligy, neboť pro odstoupení některých klubů z vyšších soutěží, postupovaly první tři celky!
 B mužstvo mužů bojovalo o čelo tabulky v okresním přeboru a v konečném účtování získalo vynikající třetí místo. Fotbaloví dorostenci dlouho v krajské soutěži okupovali sestupové příčky, v posledních kolech však zabrali, soutěž zachránili a nakonec skončili na 11. místě.
 Na podzim vstoupili fotbalisté Mikulovic do divizních klání s cílem vybojovat postup do třetí ligy. Mužstvo pod trenérským vedením trenéra Mury bylo složeno převážně z hráčů dojíždějících z Krnovska a Opavska, protože na Jesenicku nebyli hráči potřebné výkonnostní úrovně. Jedinými výjimkami mezi hráči A týmu byli Onciul a Karakasidis. Podzim se však nevyvedl zcela podle představ realizačního týmu, a přestože po devátém kole držely Mikulovice druhou příčku, přezimovaly nakonec až na šesté. V rámci okresních fotbalových soutěží došlo k reorganizaci a vedle okresního přeboru byla zřízena i III. třída. B mužstvo Mikulovic se přetahovalo s Jeseníkem B o vedení v okresním přeboru a v polovině soutěže bylo na druhém místě.
 Mikulovická sportovní hala byla slavnostně otevřena na Den dětí. Má délku 36 m a výšku 11,5 m, hlediště pojme přes 100 diváků a cena hodinového pronájmu pro občany byla stanovena na 250 Kč, pro oddíly a korporace na 500 Kč. Lze v ní provozovat všechny halové sporty a od podzimu se také stala domovským stánkem druholigového Gamaspolu Jeseník. Tento futsalový celek po postupu z divize marně na Jesenicku hledal halu, která by svými rozměry odpovídala požadavkům soutěže. Nakonec se řešení našlo v Mikulovicích, i když ani zde to nebylo zcela bez problémů. Hrací plocha byla sice dostatečná, ale chyběly potřebné metry za postranními čarami. Nakonec Gamaspol získal souhlas hrát zde své domácí zápasy a tak ani v zimním období nebyli mikulovičtí fanoušci fotbalu ochuzeni o kvalitní a napínavé zápasy. Vedle toho využívala halu ZŠ, scházely se tu ke cvičení mikulovické ženy, své tréninky zde měli fotbaloví žáci a dorostenci a víkendové dny byly naplněny volejbalovými a fotbalovými turnaji.
 Mikulovičtí hokejisté se v letošním ročníku lázeňské hokejové ligy (okresním přeboru) prezentovali mnohem lepšími výkonu než v uplynulých letech a poprvé skončili v horní polovině tabulky.
 Mikulovice měly díky Lukáši Janíkovi také zastoupení v automobilových soutěžích. Tomuto věkem ještě dorostenci se sice před sezónou nepodařilo získat výjimku opravňující ho k závodům na okruzích (lze až od 18 let) a tak opět soutěžil v mistrovství střední Evropy závodů do vrchu LIQIUI MOLY BERG CUP 2010. Ve své třídě skončil mezi ostřílenými závodníky na výborném čtvrtém místě a celkově byl mezi juniory bez rozdílu tříd druhý. Fantastický výsledek, který ale bohužel kalí fakt, že bez sponzorského zázemí by ani takovýto talent neměl šanci prorazit.
 Sportovní vyžití nabízel mikulovické mládeži i dospělým i oddíl stolního tenisu při TJ Spartak. „A“ mužstvo nastupovalo v krajském přeboru, béčko hrálo okresní soutěž. Na soutěžní úrovni bojovali pod vysokou sítí o body i volejbalistky a mužstvo veteránů. Okresní soutěž hráli také florbalisté, zatímco ostatní oddíly sdružovaly především rekreační sportovce hledající v pohybu možnost aktivního odpočinku a uvolnění z náročného pracovního vypětí. TJ Spartak v průběhu roku pořádala i řadu krátkodobých soutěží organizovaných formou turnajů – např. velikonoční turnaj ve stolním tenisu, vánoční turnaje apod.
 Převážně dívčí obsazení měla taneční skupina New Flash, která v březnu reprezentovala obec na taneční soutěži v polských Zdzieszowicích a vedla si výborně. V průběhu roku pak skupina úspěšně bojovala v řadě soutěží a svými vystoupení zpestřovala četné sportovní a kulturní akce.
 Na jaře byla na letišti v Nové Vsi dokončena loni započatá rekonstrukce přistávací plochy. Její jílovité podloží, které při vydatných deštích bránilo vsakování vody a tím i provozu, bylo odvodněno a voda svedena do retenční nádrže. V červenci se na letišti uskutečnilo Mistrovství Evropy rádiem řízeným modelů historických letadel a proběhl zde i tradiční Priessnitzův pohár parašutistů. V srpnu se uskutečnil Den otevřených dveří (vlastně hangáru) a akce se setkala s velkým zájmem veřejnosti, pro kterou byly připraveny i vyhlídkové lety. Na podzim také došlo na tradiční „vlnové“ létání, které se ale tentokrát neobešlo bez dvou nehod. Při jedné z nich „přistál“ větroň na střeše jesenického koupaliště.
 Na Helenčině rybníku u státní hranice se na jaře a na podzim opět konaly již tradiční rybářské závody. Soutěžilo se v délce nachytaných ryb a tak zatímco někteří „závodníci“ postupovali velkými skoky a specializovali se pořádné kusy, jiní tahali s železnou pravidelností jednu čudlu za druhou a naháněli metry četností svých úlovků. Na říjnových závodech byl vytvořen nevídaný rekord, kdy Pavel Gája ze Šumperka nalovil  během 5 hodin 18,71 metrů ryb. O organizační servis závodů se starala majitelka rybníka paní Helena Psotková, která také ve svém areálu provozovala celoroční prodej čerstvých, zejména pstruhovitých ryb.

Zájmové organizace působící v obci

 V rámci grantového programu uvolnila obec, podobně jako v minulých letech, ze svého rozpočtu částku 120 tisíc Kč a rada obce je rozdělila žadatelům z řad neziskových organizací působících v obci. Šlo o finanční prostředky určené na konkrétní akce, protože např. na provoz přispívala obec fotbalistům, TJ Spartak nebo divadelnímu souboru v rámci rozpočtu částkami mnohem vyššími. Nejvíce příspěvků bylo radou obce schváleno na akce SRPDŠ (Den dětí, LT cyklokroužku apod.), TJ Spartak (turnaje) a oddílu skautů (LT a víkendové výjezdy).
 Na jaře se také odehrála tradiční soutěž divadelních souborů hrajících pro děti – Mikulovický škrpál.
 Komunitní cetrum v Sokolské ulici využíval ke svým pravidelným schůzkám i mikulovický Klub maminek, který nabízel maminkám s dětmi vytržení z domácího stereotypu formou společných schůzek naplněných zajímavou kreativní činností, setkáním s pedagogickými odborníky, společným zpíváním a hraním pohádek. Cvičení rodičů s dětmi zahájilo v  nově otevřené sportovní hale v Mikulovicích Mateřské centrum Krteček Jeseník.
 Skupina nadšenců, která si v loňském roce předsevzala záchranu Mariina pramene u obchvatu, ustavila občanské sdružení Maria Quelle – Mikulovice. Na jaře proběhlo na úpravě okolí prameně několik brigád a během léta započala jeho generální rekonstrukce. Na tu se občanskému sdružení podařilo zajistit finanční prostředky z grantového programu Nadace OF. MQ představila také další projekt, kterým by mělo být vytvoření muzejní expozice k historii areálu bývalé posádky. V tomto prostoru se významně angažovalo i Hnutí Brontosaurus Jeseníky, které by z řady nevyužitých objektů chtělo vybudovat „Městečko neziskových organizací“. Obec vyšla záměrům MQ a HB vstříc a bezúplatně na ně některé objekty převedla. Na podzim uspořádalo HB na posádce koncert Spirituál kvintetu. Dobrovolníci z MQ v létě také vykáceli náletové dřeviny u bývalé císařské cesty z Glucholaz na Vidnavu v místech nad dnes již neexistujícím mlýnským rybníkem a vztyčili zde povalený mramorový pomník. Bohužel tyto aktivity se ne u všech obyvatel Mikulovic setkávají s pochopením, neboť někteří zejména starší občané považují tyto akce za obnovování německé minulosti obce.
 Tradičně vysoký podíl na životě obce měly i obě organizace sdružení dobrovolných hasičů. Členové SDH Mikulovice se vedle své aktivní pomoci při hašení požárů, živelných pohromách nebo dopravních nehodách podíleli i na celé řadě jiných akcí. Stovky hodin odpracovali při údržbě požární zbrojnice a techniky zde uložené. Pro žáky ZŠ uspořádali Den otevřených dveří a školení o ochraně před požáry. Ve spolupráci s dalšími zájmovými organizacemi v obci organizačně zajišťovali i celou řadu dalších akcí (např. ples, Den dětí apod.). V rámci Dnů obce připravili mezinárodní hasičkou soutěž s účastí závodních družstev z Polska. SDH Mikulovice tvořilo téměř padesát členů na čele s Jiří Zapletalem.
 Také v Širokém Brodě byli hasiči velmi aktivní a vzhledem k počtu obyvatel této osady nebylo pomalu rodiny, která by neměla v SDH zastoupení. Místní SDH tvořilo v tomto roce 29 mužů, 8 žen a 1 mladý hasič do 18 let. Poctivá příprava na jarní pohárové soutěže se vyplatila a družstvo SDH Široký Brod úspěšně bodovalo na soutěžích v Hradci-Nové Vsi a v Bernarticích. Květnové domácí závody o pohár starosty obce měly ale tentokrát překvapivě nízkou účast jiných zástupců okresu a nechybělo mnoho a akce mohla po sportovní a finanční stránce skončit fiaskem. Přijely totiž soutěžní týmy jen z Lipové-lázní a Janovic. Problémy s kolísavým zastoupením jednotlivých družstev na soutěžích v požárním sportu řešily i na sousedním Bruntálsku a výsledkem jednání zástupců obou okresů bylo založení Ligy požárních družstev okresů Bruntál a Jeseník, která by se měla rozběhnout od roku 2011.
 
Kolnovice, Terezín a Široký Brod

 V Kolnovicích a v Terezíně se tento rok neudálo vcelku nic mimořádného. Obě osady byly velmi řídce osídleny a počet místních obyvatel od jara do podzimu zvyšovali jen chalupáři. Dosud také nebyl postaven slibovaný hraniční přechod, kterým by občané Kolnovic mohli zajíždět do blízkých Glucholaz a tak se muselo stále jezdit oklikou přes Mikulovice. Prakticky všichni zdejší obyvatelé dojíždějí za prací mimo osady, protože jedinou místní možností k zaměstnání je pískovna p. Psotky. Ta je ale v průběhu sezóny velmi vytížená a zajišťuje zásobování širokého okolí kvalitním betonářským pískem. Objekty bývalého JZD se pomalu ale jistě mění v ruiny.
 Široký Brod naproti tomu „žije“. Počet obyvatel v této části Mikulovic je podstatně vyšší než ve výše zmiňovaných lokalitách a vedle aktivních hasičů zde působí i TJ Sokol, která pořádá řadu akcí nejen sportovního, ale i kulturního charakteru. Vedle stavění máje a Dne dětí mělo hojnou účast i rozloučení se starým rokem, které za účasti starosty obce provázel i ohňostroj. Svou roli v zachování života obce zde hraje bezpochyby i lepší dopravní obslužnost, přítomnost pošty, obchodu s potravinami a školky. V průběhu roku proběhla v Širokém Brodě i výstavba kanalizace a většina domácností se na ni napojila.

portret machacek

kronikář Pavel Macháček

psi-utulek

archív původních stránek obce

Obec Mikulovice, Hlavní 5, 790 84 Mikulovice

Bankovní spojení Komerční banka a.s. čú. 1723841/0100

IČO 00303003, DIČ CZ00303003

ID datové schránky 9fmbcrk, tel. 584 429 100

pondělí 7:00 - 17:00

úterý 7:00 - 15:00

středa 7:00 - 17:00

čtvrtek 7:00 - 15:00

pátek 7:00 - 13:30

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.