obec Mikulovice má již více než 750 let historie

  do obce patří rovněž Široký Brod a Kolnovice

  skvělou vyhlídku si užijete z rozhledny Zlatý Chlum

  z letiště LKMI startují vyhlídkové lety

  kulturu reprezentuje divadelní soubor Kantoři

  FK Mikulovice hrál i třetí nejvyšší soutěž MSFL

  o seniory je příkladně postaráno v DPS 

  v krizových situacích pomáhají dva sbory SDH

kronika obce 2011

Události ve světě

kronikaBezesporu nejvýznamnější událostí roku 2011 bylo silné zemětřesení v Japonsku a následná vlna tsunami, která zasáhla atomovou elektrárnu ve Fukušimě. V důsledku přívalové vlny se část elektrárny ocitla pod vodou, selhaly jistící systémy a došlo k několika výbuchům. Katastrofa byla téměř srovnatelná s výbuchem jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986, i když počet obětí byl podstatně menší. Radioaktivita se ale nedostala jen do vzduchu, ale i do mořské vody. Vedle svatby následníka britského trůnu, kterou prožívala spíše média, než běžní občané Mikulovic, došlo v tomto roce k občanské válce v Lybii, do které se aktivně na straně povstalců proti absolutistické vládě Muammara Kaddáfího zapojilo i letectvo USA a NATO. Diktátor byl sice svržen, ale jednotlivé vítězné frakce soupeřili mezi s sebou a v důsledku došlo k posílení moci radikálních islamistů. Přituhovalo i v Evropě, kde sebevražední atentátníci spáchali masakr na moskevském letišti, a děsivá zpráva přišla z Norska, kde pravicový pomatenec Anders Breivik postřílel 69 mladých lidí na letním táboře dělnické mládeže. Nejvyspělejší ekonomiky světa jen těžce překonávaly předchozí několikaletou krizi a jejich hospodářství spíše stagnovalo. Došlo naopak k prudkému ekonomickému růstu států Dálného východu na čele s Čínou a trh v evropských zemích byl stále více zaplavován levnějším, ale nepříliš kvalitním zbožím z této části světa. Světové události do života obce tak zasahovaly spíše zprostředkovaně, prostřednictvím médií a praktický dopad měly pouze v ekonomické rovině např. v souvislosti se stoupajícími cenami pohonných hmot v době války v Lybii. Naopak pozitivní skutečností projevující se na životě obce, je možnost získávání finančních prostředků z různých fondů Evropské unie, které má možnost naše republika čerpat. Bez těchto prostředků by nebyla možná výstavba řady investičních akcí, které v obci v uplynulých letech proběhly – např. kanalizace nebo sportovní haly.

 

Události v ČR

V březnu tohoto roku proběhlo v naší republice sčítání lidí, domů a bytů, které zjišťoval Český statistický úřad (ČSÚ). Na konci tohoto měsíce přestala platit bankovka o nominální hodnotě 50 Kč a nejmenší bankovkou tak zůstala stokoruna. V současnosti jsou v oběhu mince o nominální hodnotě 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč a bankovky o nominální hodnotě 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 Kč. Průměrný plat v ČR v tomto roce dosáhl podle ČSÚ výše 23 496 Kč, v Olomouckém kraji to bylo 20 906 Kč a na Jesenicku ještě méně. Na pohled to byly slušné peníze, ale realita života byla naprosto odlišná. Výdělky dvou třetin obyvatel ČR průměrné mzdy nedosahovaly a v Mikulovicích řada lidí pracovala za méně než 12 tisíc Kč měsíčně! Slušné výdělky v obci mimo podnikatelů a části vysokoškolsky vzdělaných lidí dosahovali třeba i zaměstnanci místních dopravních firem, ale ti za volanty trávili ne standardních 8 ale třeba i 12 až 16 hodin denně.
Druhým rokem pokračovala vláda pravicové koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných premiéra Petra Nečase. V dubnu 2011 došlo k vládní krizi po medializaci kauzy nejasného financování poslanců Věcí veřejných Vítem Bártou. Ten musel rezignovat na post místopředsedy vlády a jeho strana ztratila v kabinetu jedno ministerské křeslo. Záhy vyšlo najevo, že ODS připravovala za pomoci poslankyně VV Kristýny Kočí uvnitř nejmenší koaliční strany puč. Vládu pravice provázela i v dalších měsících celá řada finančních skandálů jejích členů a kabinet se postupně obměňoval. Na „pobavení“ veřejnosti se podílel i prezident Václav Klaus, který si při oficiální návštěvě Chile přisvojil protokolární pero, a video s jeho krádeží poté obletělo celý svět. Úroveň našich představitelů také podtrhl ministr Miroslav Kalousek, který před parlamentem nafackoval mladíkovi, jež na něho vykřikoval, že je zloděj. Tyto události byly v Mikulovicích většinou komentovány po hospodách a na pracovištích a praktické výsledky činnosti vládního kabinetu měly na Mikulovice dopad jen v tom, že Ministerstvo dopravy neobjednalo u Českých drah rychlíkové spoje z Jeseníku na Ostravu. Vlaky nakonec objednal Olomoucký kraj, ale od změny jízdního řádu v prosinci už vyjely jen jako spěšné. V otázce peážní trati přes Polsko nedošlo k žádnému posunu, železnice je tak i nadále takřka v dezolátním stavu a náš soused neprojevuje zájem cokoli na daném stavu změnit.
V létě proběhla generální stávka v dopravě a na podzim, po incidentu, kdy skupina Romů přepadla a zmlátila příslušníky většinové populace, propukly na Šluknovsku rasové nepokoje zaměřené proti Romům. Tisíce lidí zde v následujících týdnech demonstrovalo proti nepřizpůsobivým a do regionu museli být na několik týdnů nasazeni policejní těžkooděnci.
Na sklonku tohoto roku (18. 12. 2011) pak zemřel představitel Sametové revoluce a pozdější prezident ČR Václav Havel, který byl velkou morální autoritou a symbolem odporu proti komunismu (jeden ze zakladatelů Charty 77). Bohužel, jak už to v životě bývá, z obdivované ikony se postupem let stal v očích velké části veřejnosti člověkem, který nedostál svým slibům. Mohla za to řada faktorů – nenaplnění snů, které mnoho lidí do politické změny v roce 1989 vkládalo, mimořádně rozsáhlá amnestie, řada politických skandálů, jež se v období prezidentování Václava Havla udály, nevěra jeho první ženě Olze, pokračující prohlubování sociální nerovnosti ve společnosti a trvalý příklon k USA i v době, kdy bylo jasné, že této velmoci jde především o její vlastní zájmy. Paradoxně byl Václav Havel v závěru svého života v zahraničí mnohem více oceňován než ve své vlasti. Po skončení svého čtvrtého prezidentského mandátu v roce 2003 (prezidentem zvolen 2 x v Československu 1989 a 1990 a 2 x v ČR 1993 a 1998) se i nadále vyjadřoval k politice a spolupracoval se stranou Zelených. V závěru života ho však již stále více trápily zdravotní problémy, s nimiž se potýkal celý život. Václavu Havlovi byl vypraven státní pohřeb, během něhož mu vzdaly hold desítky světových státníků a desetitisíce Pražanů v ulicích hlavního města. V Mikulovicích se u příležitosti pohřbu bývalého prezidenta žádná akce nekonala.

Události na Jesenicku

     Ani v tomto roce se v rámci okresu nic podstatného nezměnilo na trendu posledních let. Jesenicko se do povědomí zbytku národa dostávalo spíše se zprávami celostátních médií o tom, že pohraniční region trápí vysoká nezaměstnanost (v tomto roce nejvyšší ze všech okresů ČR) a nejnižší platy. Za pozitivními zprávami jako by redaktorům bylo zatěžko zajet. Obyvatelé zbytku republiky tak měli jen málo možností se dozvědět třeba o tom, že na Jesenicku je krásné počasí, i když většinu území ČR trápil smog. A takových příkladů byla celá řada. I vedení kraje v Olomouci zajímaly spíše problémy lidnatých okresů Hané než vzdálené pohraničí. Schopní a vzdělaní lidé tak povětšinou z našeho okresu odcházeli a hledali uplatnění na pracovním trhu jinde. Region se stal nasávacím územím pro občany žijící ze sociálních dávek a jejich počet v rámci okresu stoupal. Město Jeseník například v tomto roce získalo přes 20 milionů korun na čtyřletý projekt sociální integrace. Obdobný tříletý projekt s menším rozpočtem probíhal i v Mikulovicích a Širokém Brodě.
    S existenčními problémy se nepotýkaly jen místní firmy, ale třeba i jediná nemocnice v okrese. Marně její vedení upozorňovalo kraj na skutečnost, že počet zákroků proplácených zdravotními pojišťovnami nemůže v řídce osídleném okrese stačit na udržení provozu nemocnice. Celý rok se tak řešilo, zda kraj nemocnici pomůže nebo budou uzavřena některá oddělení. Jesenická nemocnice se s žádostí o podporu obrátila i na jednotlivé obce v rámci okresu, ty ale vzhledem ke svým napjatým rozpočtům odmítly soukromou nemocnici podporovat. V akcích na zajištění zdravotní péče v okrese a na udržení jesenické nemocnice se aktivně podílel i mikulovický starosta Ivan Dost a to ať už jednáním na kraji nebo přímo v Praze.
    Zatímco na nemocnici nebyly peníze, neváhalo město Jeseník investovat nemalé prostředky do přípravy wellness centra, které mělo nahradit koupaliště ze 30. let minulého století. Původní megalomanské plány vzniklé v době, kdy jesenické radnici šéfoval bývalý mikulovický zastupitel a ředitel ZŠ Petr Procházka byly letos sice sníženy z pohádkových 300 miliónů korun na „pouhých“ 200, ale projekt výstavby podniku s nejistou návratností měl vedle svých příznivců i četné odpůrce. Petr Procházka, který v tomto volebním období zastával v Jeseníku post místostarosty, na miliony utracené z městské kasy v souvislosti s přípravou projektů wellness centra nakonec na konci roku doplatil odvoláním z funkce, když jeho oponenti hledali důvod, jak by se ho zbavili, a vrátil se post ředitele Hotelové školy, z něhož v roce 2006 na radnici odešel. O realitě využitelnosti nového wellness centra mohl napovědět provoz plaveckého bazénu v České Vsi. Jeho návštěvnost byla totiž tak slabá, že se potýkal s každoroční ztrátou cca 2 milióny korun. Obavy, že by wellness centrum mohlo zabřednout do problémů ještě mnohem větších, tak byly do značné míry oprávněné.
    Ekonomickou mizérii Jesenicka dobře ilustroval i slavný hotel Slovan na jesenickém náměstí. Podnik, který byl před několika lety za obrovské peníze rekonstruován, rychle měnil nájemce a od 1. 9. 2011 byl dokonce zavřený, protože o něj nikdo neměl zájem. Hostů bylo jako šafránu a ani obyvatelé Jesenicka na posezení v restauraci vyšší třídy neměli prostředky.
    Bývalé podniky dávající na Jesenicku v minulosti práci tisícům lidí se pomalu, ale jistě měnily v ruiny. Typickými příklady byly Moravolen Jeseník, šamotárna ve Vidnavě nebo pobočný závod Rudných dolů ve Zlatých Horách, kde došlo v dubnu k odstřelu těžní věže.
Skloňovaným tématem v okrese byla i otázka zřízení Národního parku (NP) Jeseníky. Zatímco zelení a představitelé různých organizací na ochranu přírody byli pro, drtivá většina představitelů Sdružení měst a obcí Jesenicka včetně starosty Mikulovic Ivana Dosta byla proti, protože se obávala, že vyhlášení NP by mohlo vést k omezení případných ekonomických aktivit, jež nezaměstnaností postižený okres potřebuje jako sůl. Na názoru starostů nezměnila nic ani návštěva ministra životního prostředí Tomáše Chalupy v Jeseníku, která se uskutečnila v květnu tohoto roku.
    Největší pozitivní propagací regionu se tak letos kuriózně stal nový celovečerní film Alois Nebel, jehož spoluautorem byl na Jesenicku známý a populární člen kapely Priessnitz Jaromír Švejdík. Film vznikl zcela novou technologií hraného komiksu a slavil velký úspěch na filmových festivalech. Po zhlédnutí filmu přijížděli na Jesenicko četní turisté a hledali neexistující nádraží v Bílém Potoku. Do povědomí veřejnosti se dostaly i nově vybudované Rychlebské stezky pro cyklotrial u Černé Vody, které obsadily druhé místo v anketě Sedm divů Olomouckého kraje.
    O politické náladě obyvatel okresu nejlépe vypovídal fakt, že na oslavu 80. výročí Frývaldovské stávky v Lipové-lázních přišlo více lidí než na připomínku 22. výročí Sametové revoluce, která prakticky bez povšimnutí za účasti asi 20 osob proběhla u památníku obětem komunismu v Jeseníku.

Události v Mikulovicích 2011

Stav obyvatelstva

Rok 2011 znamenal opět mírný pokles počtu obyvatel Mikulovic. Počet zemřelých překročil počet narozených a tak pokračuje trend posledních let - demografická situace obce je rok od roku horší, mladí lidé, hlavně ti vzdělanější vesměs odcházejí a obec stárne.

Narození v roce 2011:

leden:  Viktorie Chasáková, Štěpán Chlopčík, Petr Palánek, Martin Holub  
únor: Jan Andrušík, Tadeáš Staněk
březen: Lucie Kolaříková
duben: Ema Hajičová
květen: Natálie Hazuchová, Tereza Papuláková
červen: Petra Kapustová, Patrik Peca
červenec: Lucie Tomečková, Zuzana Krčmová, Matyáš Paulko
srpen: Aneta Uhrová
září: Viktoria Ksiazková, Tomáš Baran, Václav Šulc
říjen: - - -
listopad: Tereza Klohnová, Jakub Kubánek, Lucie Pospíšilová
prosinec: Tadeáš Lorenz, Dominika Pavlíčková, Jan a Marek Švarcovi

V roce 2011 jsme se museli rozloučit z důvodu úmrtí s těmito občany:

leden: Alois Dub, František Kajnar, Bronislava Kolomazníková, Margita Pluhařová
únor: Emanuel Podhola, Jiří Šimík, Libuše Hrubá, Josef Beněk, Josef Stekla
březen: Marie Najvárková, Marie Šubová, Šimon Troják
duben: Oldřich Malachta
květen: - - -
červen: Marie Ďubková, Jiřina Kliková
červenec: Anna Štelcová, Marie Jandlová, Drahomíra Korytářová, Josef Kovář, Ada Smolíková
srpen: - - -
září: Miroslav Káva, Karel Sklenář, Věroslava Veselá, František David
říjen: František Holub, Jozef Turac
listopad: Jiří Vlček, Tomáš Polcr
prosinec: František Jůza, Jaromír Fajkus, Marie Livinská, Anna Doležalová, Maria Flašarová

Během roku 2011 vstoupili do svazku manželského tito snoubenci (sňatků bylo na OÚ uzavřeno mnohem více, ale uvedeny jsou jen ty, kdy alespoň jeden ze snoubenců měl trvalý pobyt v obci):

leden: Čeněk Pruchnický – Daniela Nepilová
březen- červen: - - -
červenec: Tomáš Korytář – Vlasta Měsíčková
srpen – září: - - -
říjen: Radoslav Sigmund – Michaela Fridrichová, František Karady – Emílie Kišgeciová
listopad, prosinec: ---

Počasí

    Od Štěpána 2010 do Tří králů panovaly silné mrazy, pak se ale výrazně oteplilo a téměř slezl sníh, který ležel od listopadu loňského roku. Zima znovu nastala až v poslední lednové dekádě, ale neměla dlouhého trvání a opět se oteplilo. Silné mrazy se vrátily znovu až koncem února a rtuť teploměru padala až k minus 20 stupňům. Na Řehoře ale už bylo zase teplo a slunečno. Byl to ale jen klamný příchod jara a ve druhé půlce března opět napadl sníh. Počasí se i dál rychle zmítalo ve značných výkyvech a začátkem dubna bylo plus 20 stupňů. Duben byl sice teplý, ale 4. května napadlo přes 10 cm sněhu a následující mrazy spálily kvetoucí třešně, švestky a ořechy. Vzápětí zima přešla hned do léta a během deseti dnů činil rozdíl teplot 30 stupňů. V následujících týdnech prakticky nepršelo a bylo poměrně velké sucho. Pršet začalo až o prázdninách, které byly na rozdíl o předchozích dvou měsíců chladné a deštivé a pořádné teplo přišlo až na konci srpna. Na zlost školákům si počasí vše vynahradilo v září a v říjnu, které byly velmi teplé a v obou měsících padaly teplotní rekordy. Závěr roku byl téměř bez sněhu a mrazy se objevovaly povětšinou jen v noci.
    I když zima na přelomu roku 2010/2011 nebyla nijak mimořádná, náklady na zimní údržbu v obci tentokrát vystoupaly na rekordních tři čtvrtě milionu korun. Toto zvýšení bylo způsobeno především častější frekvencí čištění komunikací a chodníků a nově také zabezpečením zimní údržby na komunikacích v areálu bývalé posádky.

Podmínky života v obci

Investiční akce

    V průběhu roku 2011 byla dokončena výstavba 4. etapy kanalizace v Širokém Brodě s nákladem 27 milionů Kč. Převážná část finančních prostředků pocházela z dotačních titulů EU. V tomto roce také byla dokončena výstavba vodovodní a kanalizační sítě na konci Sokolské ulici v prostoru připraveném pro výstavbu 11 nových RD. Došlo také k další etapě rekonstrukce veřejného osvětlení a revitalizace zeleně na sídlišti. Pokračovalo se i ve výstavbě cyklostezek a vybudován byl úsek od Psotků k polské hranici. Bohužel na druhé straně hranice k žádné aktivitě našich sousedů nedošlo a tak stezka končí v buši nedaleko od místa, kde území ČR opouští železniční trať ve směru na Glucholazy. Na bývalé posádce byla zrekonstruována čistírna odpadních vod a opraveny komunikace. Podíl obce byl kryt z loňského prodeje železničního svršku bývalé vlečky vedoucí v areálu posádky.
    V roce 2011 došlo k úhradě většiny dluhů obce vzniklých v souvislosti s výstavbou kanalizace a dalšími investicemi v předchozích letech. Pravidelné roční splátky obce u peněžních ústavů se tak nyní pohybují již pouze v řádu statisíců korun. Částkou okolo 600 tisíc korun ročně obec přispívá na provoz o.p.s. Soužití 2005 a cca 900 tisíci korun ročně na provoz sportovní haly.
    Sto dvacet tisíc korun bylo v tomto roce rozděleno z grantového fondu obce. Největší podíl z rozdělovaných peněz (34 tisíc Kč) získala místní organizaci skautů na letní tábor a dvě víkendové akce. Čtvrtinu rozdělovaných příspěvků (30 tisíc Kč) získalo SRPDŠ při ZŠ na letní cyklotábor, Den dětí, Velikonoční výstavu a sportovní akci Mikulovické rekordy. TJ Spartak na deset sportovních turnajů získala příspěvek 22,7 tisíce Kč, školní družina při ZŠ Mikulovice na Dýňové slavnosti a Slet čarodějnic 11 tisíc Kč a nepříliš početná místní organizace chovatelů drobného zvířectva 10 tisíc Kč na pořádání okresní výstavy. Sedm tisíc korun se rozhodli navrhovatelé přidělit o.s. Maria Quelle na opravu kapličky u Mariina pramene a organizaci řeckého večera a 5,3 tisíce Kč dostal pořadatel halového turnaje žáků v kopané pan Zrník.

Byty

    Na jednání zastupitelstva obce, které se konalo 26. 4. 2011, byl schválen záměr nabídnout stávajícím uživatelům obecních bytů možnost jejich odkoupení. Cena byla stanovena na 3 300 Kč za m2, což při třípokojovém bytě o rozloze 70 m2 představovalo cca 230 tisíc Kč – tedy asi jednu třetinu z tržní ceny. Drtivá většina nájemníků projevila o odkup zájem. Ten byl realizován uzavřením smlouvy o budoucí kupní smlouvě, přičemž do doby, než by mohlo dojít k převedení bytů (20 let od kolaudace), by se nájemníkům strhávala polovina stávajícího nájemného jako splátka bytu. Za to se nájemníci zavazovali, že nebudou od pronajímatele požadovat žádné opravy ani investice v bytě. Zbytek kupní ceny měl být kupujícím uhrazen jednorázově před podpisem kupní smlouvy. Obec k tomuto kroku, který probíhal i v jiných obcích na Jesenicku, vedla především snaha o úsporu finančních prostředků, neboť investice do bytového hospodářství stále více zatěžovaly obecní rozpočet.
Na druhé straně však byla pravda, že vzhledem k vývoji ekonomické situace v regionu cena bytů v Mikulovicích v posledních letech spíše klesala a nabídka převyšovala poptávku. Podobná situace jako u bytů byla i u rodinných domů a na řadě objektů v Mikulovicích a v Širokém Brodě visel nápis na prodej. Obyvatele obce vyháněl nedostatek pracovních příležitostí a nízké mzdy v regionu. Na odbyt příliš nešly ani zasíťované stavební parcely připravené pro zájemce na levém břehu Bělé mezi železniční tratí a ulicemi Sokolskou a Nábřežní nabízené za velice výhodnou cenu 100 Kč/m2.

O.P.S. Soužití 2005

    Obecně prospěšná společnost Soužití 2005, která byla na území obce provozovatelem domu s pečovatelskou službou Kristýna a Komunitního centra připravila v letošním roce pro své klienty novinku. Z iniciativy ředitelky Štěpánky Beníčkové připravila Česko-polskou akademii 3. věku pro seniory z Mikulovic a Glucholaz a získala na tuto aktivitu dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Účastníky akademie, která byla přístupná zcela zdarma, měla čekat celá řada zajímavých přednášek a aktivit. První ročník této akce, která byla zaměřena na aktivizaci seniorů a podněcování jejich tělesné i psychické aktivity, se rozběhl na podzim a bude ukončen v červnu příštího roku.
    Dům s pečovatelskou službou poskytuje nájemní bydlení v 50 bytových jednotkách s vlastním sociálním zařízením. Cílovou skupinou jsou senioři a osoby se zdravotním postižením. Při ubytování mají přednost osoby s trvalým bydlištěm na území obce Mikulovice, osoby, žijící mimo obec, ale mající zde trvale hlášené děti a osoby z obcí mikroregionu Zlatohorsko, které na provoz DPS přispívají. Základní péče spočívá v zajištění dodávek energií a vody, úklidu společných a provozních prostor a užívání výtahu. Doplňkové služby spočívají např. v zajištění oběda, pomoci při praní prádla, donášce nákupu nebo léků, doprovodu k lékaři, žehlení nebo úklidu. Základní péče i doplňkové služby jsou klientem hrazeny na základě sazebníku a např. donáška oběda stojí 10 Kč, doprovod k lékaři 100 Kč/h, úklid 100 Kč/h, praní prádla 1 kg/15 Kč, pomoc při oblékání nebo osobní hygieně 100 Kč/h. Na druhé straně se pracovníci DPS snažili svým klientům pomoci se zpracováním žádostí o příspěvky pro osoby se zdravotním a jiným postižením. Vedle DPS provozovalo Soužití i Komunitní centrum na Sokolské ulici a terénní pečovatelskou službu v okolních obcích. Provoz DPS byl vedle příspěvků klientů v tomto roce hrazen z dotace obce (625 tisíc Kč), dotace Ministerstva práce a sociálních věcí (895 tisíc Kč) a příspěvků okolních obcí.

Farnost
    Neodmyslitelnou součástí života obce byly i v letošním roce události spjaté s mikulovickou farností. Na počátku roku se její členové podíleli na organizování tradiční Tříkrálové sbírky, při níž získávali finanční prostředky pro charitativní organizace působící na Jesenicku. Duchovním správcem farnosti byl farář Jiří Urbánek, který pravidelně konal bohoslužby v mikulovickém a širokobrodském kostele. Kostel v Kolnovicích se otevřel veřejnosti pouze při svátku patrona kostela sv. Rocha. Tradičně hodně navštěvovanou půlnoční mši o Štědrém večeru sloužil biskupský vikář P. Adam Rucki. V průběhu roku proběhla oprava střechy na severní straně kostela sv. Mikuláše s nákladem 45 tisíc Kč. V noci z 24. na 25. 8. došlo ke vloupání do kostela v Širokém Brodě, přičemž byl odcizen pozlacený kalich. V říjnu pak byl v ostravské katedrále oceněn za dlouholetou a příkladnou službu ve farnosti pan Jiří Šnajdr. V průběhu roku se mimo to konalo v kostele několik hudebních koncertů

Slezské dny Mikulovice

Již tradičně se koncem června konaly v Mikulovicích Dny obce, tentokrát nazvané jako Slezské dny Mikulovice. Od čtvrtku 23. do neděle 26. června 2011 proběhla v obci celá řada kulturních vystoupení a sportovních soutěží. Oslav se zúčastnili i zástupci partnerských obcí z Polska (Pakoslawice a Glucholazy), Slovenska (Košice-Krásná) a Maďarska (Kunhegyes) a nechyběli ani představitelé Prahy 1. Vedle již 9. ročníku mezinárodního fotbalového turnaje žáků přinesl sportovní blok četné soutěže školní a předškolní mládeže v areálu TJ Spartak Mikulovice. Pro zahraniční návštěvníky byl připraven okružní výlet česko-polským pohraničím spojený s návštěvou Jeseníku, Nysy, Glucholaz a Paczkowa. V pátek večer prezentoval starosta obce Ivan Dost delegátům partnerských obcí výstupy konference Mayors for Roma inclusion forum, které se zúčastnil, a jež byla věnována systémovému řešení romské problematiky v rámci zemí V4 (Česka, Polska, Maďarska a Slovenska). Minulosti a budoucnosti Evropy z pohledu pohraničního regionu se dotkl seminář uskutečněný v prostorách ZŠ. Na zdůraznění důležitosti všestranného otevření hranic byl zaměřen i workshop všech zúčastněných obcí. Kulturní program pak tvořilo vystoupení dětských tanečních a pěveckých souborů a sobotní taneční zábava, probíhající netradičně na dvou místech – v Rudém domě ve stylu country a v sokolovně jako klasická taneční.

Muna

    Areál bývalé posádky se přes řadu pokusů nepodařilo využít tak, jak bylo původně plánováno. Na vině bylo především to, že pozemky v areálu zůstaly ve vlastnictví Vojenských lesů a statků a to i pod budovami. Areál byl rozdělen na průmyslovou a klidovou zónu. Objekty v první části využívali především místní podnikatelé jako sklady. Mimo peletkárny firmy JOHN Farmer a.s. patřící Janu Babjákovi nebyl v areálu žádný objekt zabývající se výrobní činností. Řada budov byla navíc zcela v ruinách, neboť jejich majitelé z nich jen „vytěžili“ kvalitní dřevo z krovů a střešní hliníkovou krytinu a zbytek nechali na pospas přírodním živlům. Vedle těchto živlů řádily na MUNĚ i „živly“ lidské a kradlo se vše, co šlo nějakým způsobem zpeněžit.
V klidové zóně zůstalo několik desítek budov, o které již nikdo nestál. Darem je nakonec získalo Hnutí Brontosaurus Jeseníky (HBJ). To zde vedle vlastní základny chtělo vybudovat i Městečko neziskových organizací. Jeseničtí Brontosauři měli s MUNOU velké plány a ihned začali část získaných objektů nabízet různým organizacím. Na konci září uspořádalo HBJ na MUNĚ také Lesní festival. Na dvou pódiích během tří dnů vystoupila řada hudebních souborů. Dopravu návštěvníků z centra obce na bývalou posádku zajišťoval speciální vláček a zvláštními autobusy byl zajištěn i svoz a odvoz návštěvníků v rámci okresu. Akce to byla nepochybně zajímavá a reklamní billboardy kolem silnice do Jeseníku o ní informovaly už od léta. Představitelé obce také odpustili HBJ poplatek ze vstupného, neboť šlo o akci, která sloužila ke zviditelnění Mikulovic a přinášela kulturní zážitek i jejich obyvatelům. Návštěvnost festivalu však nakonec nebyla tak vysoká, jak organizátoři očekávali. Dílem za to mohl poměrně pozdní termín festivalu, neboť i když bylo přes den slunečno, po jeho západu byla v lese už dost zima. Festival tak nakonec skončil pro organizátory velkou ztrátou, kterou museli uhradit ze sponzorských prostředků.
Na podzim otevřeli brontosauři na MUNĚ naučnou stezku mapující na téměř dvou desítkách informačních tabulí historii tohoto pohnutého místa a přiblížili návštěvníkům jeho minulost od výstavby skladů wehrmachtu za druhé světové války a s tím spojeným táborem válečných zajatců přes sběrný tábor pro odsunované Němce z Jesenicka až po vojenskou posádku Československé lidové armády. Na stezku ale bohužel neupozorňoval žádný poutač v obci a tak byla navštěvována jen náhodnými turisty, kteří na MUNU víceméně zabloudili, neboť přes areál posádky nevedla žádná značená turistická cesta.
Z mikulovických neziskových organizací pravidelně využívala jeden z objektů ležících při vstupní části do bývalé posádky pouze místní skautská skupina, která si zde zřídila klubovnu. Fotbalový klub a TJ Spartak, které získaly některé objekty na MUNĚ už dříve, je spíše „vytěžily“ a utržené prostředky použily na svou činnost. FK Mikulovice dokonce přestěhoval krytá garážová stání na vojenskou techniku vedle fotbalového hřiště a využil je jako střechu nad posezením u stánků s občerstvením.

Celnice

    Nenaplněné vize jako v případě MUNY provázely i objekt bývalé celnice. Zastupitelstvo se i v letošním roce zabývalo prodejem nevyužitého objektu, který rychle chátral, ale potencionální zájemce – firma ARARA PLUS – nakonec od svého zájmu odstoupila. Stejně dopadlo i jednání s dalším zájemcem – občanským sdružením NETEX z Ostravy.

Obecně závazná vyhláška a pravidla pohybů psů na veřejných prostranstvích

    Přestože pes patří na vesnici, někteří obyvatelé naší obce si velice svérázně vykládali povinnosti spojené s chovem těchto zvířat. Chodníky a trávníky pokryté exkrementy domácích mazlíčků byly ještě tím menším zlem. Daleko větším problémem byl volný pohyb psů všech velikostí. Jejich majitelé vůbec nerespektovali, že by přitom mohlo dojít k ohrožení hrajících si dětí. Skutečné chovatele, které jejich psi poslechnou na slovo, lze v obci spočítat na prstech rukou. Ostatní psi jsou zrcadlem duševní úrovně jejich pánů. Mnoho majitelů největšího přítele člověka si navíc nedělalo ani hlavu s tím, že by svého miláčka mělo přihlásit na OÚ, zaplatit za něj poplatek nebo po něm uklízet jeho výkaly. Na kritiku svého počínání odpovídali v lepším případě shovívavým úsměvem. Obec se sice pokusila situaci řešit novelizací obecně závazné vyhlášky upravující pravidla pohybu psů na veřejných prostranstvích, ale vzhledem k neexistenci skutečných sankcí, se tím mnoho nezměnilo. Roční poplatek za psa chovaného v rodinném domě činil 200 Kč, v panelovém domě 800 Kč. Důchodcům byla přitom poskytována výrazná sleva.

Sběrný dvůr

    V souvislosti se získáním dotace z Evropské unie a Státního fondu životního prostředí na rozšíření kapacity Sběrného dvora a rozšířením sběrných míst v obci byl zvýšen nejen počet kontejnerů, ale i sběrných míst. Těch je nyní 38 a obsahují vždy žlutý kontejner pro plasty o objemu 1100 l, modrý kontejner na papír o stejném objemu a tři kontejnery o objemu 240 litrů na bílé sklo, barevné sklo a tetrapaky. Bohužel v průběhu roku došlo ke krádeži 12 kusů menších kontejnerů, které zřejmě pachatelé využívali jako vhodné nádoby na ovocný kvas.  Příliš nepomáhalo ani provrtání jejich den, neboť tuto obranu obce proti zlodějům šlo snadno eliminovat vložením plastového pytle nebo zalepením děr. Stoupající nárůst kriminality v obci (dle pravidelné výroční zprávy obvodního oddělení Policie ČR Zlaté Hory) lze dokumentovat i událostí z letošního jara, kdy zloději vnikli do jedné z hal Sběrného dvora a odnesli si odtud přes 150 kg mědi a mosazi!
    Mikulovice se letos staly jedinou obcí na Jesenicku, která odmítla přistoupit na zvýšení poplatků za svoz tuhého komunálního odpadu a vypověděly proto smlouvu s Technickými službami Jeseník. TS Jeseník tak nahradila firma místní občanky Naděždy Babinské, která se již několik let věnovala ekologické likvidaci plastů, přičemž jejich třídění a drcení probíhalo v jednom z objektů na bývalé posádce. Cílem změny byla úspora nákladů spojených se svozem TKO. Skutečné náklady na tuto činnost byly totiž vyšší než částka vybraná na poplatcích od občanů a rozdíl doplácela ze svého rozpočtu obec. Obyvatelé Mikulovic měli možnost vybrat si ze čtrnáctidenního, měsíčního a šestitýdenního intervalu svozu, přičemž poplatek za svoz při nejčastější frekvenci činil 500 Kč na osobu za rok.

Školství

Základní škola

Provoz ZŠ

    ZŠ Mikulovice pokračovala v tradici úplného devítitřídního vzdělávacího ústavu se stabilizovaným pedagogickým kádrem. K jediné významnější změně v učitelském sboru došlo na postu zástupce ředitele, kde Pavla Malčíka, který ze školy odešel, nahradila Ivana Látalová. Místo Pavly Kapustové, která odešla na mateřskou dovolenou, se na podzim 2011 stala novou členkou pedagogického sboru Lucie Vavračová.
    Výuka i nadále probíhala podle školního vzdělávacího programu „Škola pro život“ a v činnosti byly i všechny instituce navazující na vlastní vzdělávání dětí – školní družina o třech odděleních a školní jídelna. Pedagogičtí pracovníci ZŠ vedli i řadu volnočasových kroužků. V budově ZŠ také působila pobočka ZUŠ Jeseník. Škola ale nežila jen vzděláváním – tak jako každý rok proběhly ve škole i četné sportovní, recitační a pěvecké soutěže. Žáci jezdili na exkurze a kurzy a účastnili se i mnoha vědomostních a sportovních soutěží na úrovni okresu.
    Významnou změnou v rámci komunikace mezi školou a rodiči bylo od září 2011zavedení systému on-line žákovských knížek na internetu. Cílem tohoto opatření, které již s úspěchem používala řada středních a základních škol, bylo zamezit problematice „zapomínání“ žákovských knížek a jejich ztrátám. On-line žákovské knížky se začaly používat ve 2. – 9. ročníku, kde jsou děti klasifikováni známkami, zatímco v 1. ročníku, kde je používáno slovní hodnocení, zůstaly klasické žákovské knížky. Pro rodiče uspořádalo vedení školy na konci školního roku 2010/2011 a na začátku školního roku 2011/2012 besedu spojenou s představením on-line žákovských knížek. Slovní hodnocení, které bylo v minulých pěti letech využíváno i v 2. a 3. ročníku bylo na přání rodičů opět změněno na klasifikaci známkami.
    Protože ke konci roku uběhlo tříleté funkční období školské rady, byly v prosinci 2011 uskutečněny nové volby. Voleni byli dva zástupci z řad pedagogických pracovníků a dva zákonní zástupci nezletilých žáků. Z pedagogických pracovníků získaly nejvíce hlasů Iva Krajčíková a Vanda Goralová, z řad rodičů byly zvoleny Šárka Jasanová a Jitka Machtová.

Přeshraniční spolupráce

    Ve školním roce 2010/2011 započalo se druhé desetiletí spolupráce se Szkolou Podstawowou No.1 ze sousedních Glucholaz, tentokrát v rámci projektu „Život bez hranic“. Celkové náklady na projekt, který  byl spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), dosáhly částky 560 000 Kč a zúčastnilo se jej celkem 485 osob. V rámci společného projektu proběhly nejen společné akce dětí, ale tentokrát došlo i na společná setkání pedagogů a vzájemné předávání zkušeností. Žáci se utkali v kulinářských dovednostech, soutěžili v anglickém jazyce a nastudovali již tradiční divadelní představení. Spolu také absolvovali výlet na Floru Olomouc a do Dinoparku Ozinek-Krasejov v Polsku. Chybět samozřejmě nemohli ani četné společné sportovní soutěže.

Spolupráce ZŠ s Policií ČR

    Úspěšně pokračovala i spolupráce školy s Policií ČR v celoročním projektu AJAX. Policisté docházeli do školy a seznamovali žáky s různými nástrahami běžného života a jejich řešením. Přitom nechyběly ani praktické ukázky. V jarních měsících došlo i dopravní výchovu a děti si tak pod vedením policistů ověřily, zda mají správně vybavené kolo a dokáží se bezpečně pohybovat v silničním provozu.

Mezinárodní pomoc

    V lednu uspořádala ZŠ sbírku autolékárniček, které bylo nutné podle vyhlášky v autech vyměnit. Děti donesly přes 50 autolékárniček a připojily se tak k humanitární akci organizace ADRA, jejímž cílem byla pomoc obyvatelům v daleké Keni. I letos také žáci školy zaslali finanční příspěvek na vzdělání indického chlapce Kevina. Peníze získali z pořádání školních diskoték nebo vánočního bazaru.

Akce školní družiny a SRPDŠ

    Ve školní družině se vychovatelky nestaraly jen o náplň času nejmenších dětí do doby, než si pro ně po příchodu z práce přijdou rodiče, ale pro mikulovickou veřejnost připravily i celou řadu zajímavých a mnohdy již tradičních akcí a tak se opět jelo do ZOO v Olomouci nebo proběhly „Dýňové slavnosti“. Vychovatelky Iva Krajčíková a Miroslava Modlaková také vedly pro žáky ZŠ zájmové kroužky a to keramiky a dovedných rukou.
    Aktivní v průběhu roku bylo i SRPDŠ. To uspořádalo nejen Dětský den, jež tentokrát proběhl ve znamení Indiánské stezky, ale připravilo i Slet čarodějnic, třetí ročník Mikulovických rekordů a vánoční tvoření s Mikulášem. Členky SRPDŠ se také podílely na přípravě a organizaci velikonoční výstavy.    
Jarní úklid 1. dubna 2011

    První dubnový den se žáci ZŠ spolu se svými pedagogy pustili do již tradičního úklidu obce a jejího okolí. Na obecním úřadě si vyzvedli plastové pytle a vyrazili za poklady, které po sobě zanechali méně pořádní občané. Bohužel děti nejednou zjistily, že tam, kde loni udělaly pořádek, je po roce odpadků ještě více. A to máme v obci sběrný dvůr, který je otevřen tři dny v týdnu a kam mohou občané mající trvalé bydliště v Mikulovicích odvážet svůj odpad bezplatně. Obsluha sběrného dvora navíc toleruje tu samou praxi i chalupářům. Je proto více než s podivem, že pytlů se podařilo naplnit o čtvrtinu víc než loni a děti nasbíraly neuvěřitelných 90 pytlů. Odvoz naplněných pytlů provedli hned o víkendu pracovníci OÚ a tak Mikulovice vstoupily do probouzejícího se jara mnohem krásnější.  
Cyklotábor Vsetín

    Tohoto roku se naposledy konal letní cykloturistický tábor, který o prázdninách proběhl v krásné krajině Vsetínska. Symbolický třináctý ročník tak ukončil existenci cykloturistického kroužku, kterým prošla řada dětí ze ZŠ. Za jeho zánikem stála celá řada faktorů – od nabídky nových komunikačních technologií (mobily, facebook) nabízejících dětem jiné trávení volného času po fakt, že po odchodu jednoho ze zakladatelů cyklokroužku Pavla Macháčka v roce 2008 ze ZŠ do Vlastivědného muzea v Jeseníku se nenašel další vedoucí, který by s dětmi jezdil na pravidelné víkendové akce v průběhu roku a zájem dětí tak postupně upadal.

Mateřská škola Mikulovice

    MŠ Mikulovice v první polovině roku pokračovala v projektu poznávání jednotlivých kontinentů. Jaro děti uvítaly hozením Morény do řeky Bělé a 8. března zazpívaly členkám mikulovického Svazu žen i příležitosti jejich svátku a v dubnu se svými výrobky zapojily do velikonoční výstavy v ZŠ. Vedle polodenních výletů na zajímavá místa na Jesenicku byla v první části roku největším zážitkem pro děti návštěva Dinoparku v Ostravě. V červnu navázala MŠ Mikulovice na předchozí spolupráci s polskou školou Bajka No1. v Glucholazech při realizaci projektu „My jsme všichni kamarádi“ a za významné finanční pomoci Euroregionu Praděd mohly obě MŠ v průběhu roku uskutečnit několik zajímavých akcí jako např. dvacetitýdenní plavecký kurz v bazénu v České Vsi, sportovní hry nebo vánoční tvoření.
Nový školní rok probíhal tentokrát v duchu výchovně vzdělávacího téma „Ta naše Morava“, v němž se děti měly učit zpívat, tančit a oživovat si moravské tradice a nejstarší děti se v průběhu školního roku seznamovaly se základy angličtiny. Vedle divadelního představení a zahájení plaveckého kurzu přivítaly děti s velkým nadšením návštěvu příslušníků Policie ČR, kteří na zahradě  MŠ předvedli výcvik policejního psa a také, jak se také bránit před jeho útokem. Školka v průběhu roku také spolupracovala s logopedy z SPC Jeseník. Na podzim se děti zúčastnily tradičního „Běhu Mikulovicemi“ a zpracovávaly podzimní plodiny. Nejstarší děti ochutnaly zeleninovou polévku, děti z druhého oddělení si usmažily bramborové placky a nejmladší si upekly bábovku z červené řepy. V listopadu proběhl „Lampionový průvod“. Zatímco v předchozích letech děti posílaly po řece Bělé „lodičky přátelství“, letos vypouštěly balónky. Na realizaci řady akcí v průběhu roku se podíleli i rodiče dětí a sponzorsky MŠ podporovali i místní podnikatelé. Maminky na mateřské dovolené také každý čtvrtek odpoledne mohly se svými malými dětmi přijít do MŠ. Jejich děti si zde při hře zvykaly na nové prostředí a kamarády a jejich nástup do školky pak proběhl zcela bez problémů.

Mateřská škola Široký Brod

    Vedle mateřské školy v Mikulovicích působila v Širokém Brodě druhá MŠ, kterou vedle běžných dětí mohly navštěvovat i děti s různým postižením. Na okrese Jeseník byly jen dvě MŠ tohoto druhu. Byla samozřejmě menší a neměla tolik oddělení jako MŠ Mikulovice. Přesto zde děti prožívaly předškolní život podobně jako v jiných MŠ. V zimě pořádaly na zahradě zimní olympijské hry a u příležitosti Dne dětí letní olympijské hry. Byly to sice trochu pohádkovější olympijské hry, ale i zde šlo především o sportovní zdatnost, odvážnost a vytrvalost.  Házely se tak šišky košíku, běhal se slalom na koštěti nebo třídily fazole a hrách. Nechyběly samozřejmě ani medaile, diplomy a sladké odměny.  Děti si užily si i návštěvu loutkového divadla nebo navštívily místní knihovnu a podle přečtené ukázky hádaly, o jakou pohádku se jedná.
    Teplý a krásný podzim využily děti k procházkám do přírody a sběru jejích plodů. Z nich pak vyráběly korále nebo zvířátka. Celý podzim tak proběhl v duchu ekologie a zdravého životního stylu. Jeho součástí byla i zajímavá beseda pro děti a jejich rodiče na téma canisterapie (terapie postižených pomocí zvířete), která měla velký ohlas. V listopadu proběhla tradiční drakiáda a poslední měsíc roku byl už tradičně spjat s Mikulášskou nadílkou, zdobením vánočního stromečku a příchodem Ježíška.

ZUŠ
 
    I v tomto roce působila v mikulovické ZŠ pobočka ZUŠ Jeseník a umožňovala zdejším dětem vzdělání ve hře na hudební nástroje nebo ve zpěvu. Pěvecké oddělení vedla Anna Běťáková, hudební Lenka Polcrová. Žáci ZUŠ se s úspěchem zúčastnili řady soutěží, přičemž nejvíce mezi nimi vynikal Michael Dvořák ve hře na klavír. Vedle toho děti ze ZUŠ rozdávaly radost i na společenských a kulturních akcích v obci.    

Sport

Nejrozšířenějším sportem v obci byl už tradičně fotbal. A mužstvo FK Mikulovice opět patřilo k nejlepším v divizní skupině E a jen těsně mu unikl postup do vyšší soutěže, neboť z té se odhlásila některá mužstva. I na podzim začali mikulovičtí fotbalisté výborně a přezimovali na druhé příčce tabulky. Jediným kazem byl pouze fakt, že převážnou část mužstva tvořili hráči z Olomoucka, Opavska a Ostravska, protože nejen Mikulovice, ale i celé Jesenicko, neposkytovalo dostatečný hráčský potenciál, který by odpovídal soutěži této úrovně. Z mikulovických rodáků byl členem divizního kádru jen Jakub Karakasidis a z hráčů pocházejících z Jesenicka nastupovali za FK Mikulovice zlatohorský Radim Žáček, vidnavský Ivo Onciul a od podzimu i mladý Vít Křivan ze Staré Červené Vody. Na rozdíl od A mužstva bylo B mužstvo složeno takřka výhradně z mikulovických hráčů, které jen tu a tam doplnili hráči A mužstva. Po několikaleté přestávce rezerva Mikulovic ve složení: brankáři: Ladislav Nedbálek ml., Franitšek Vrána; obránci: Stanislav Kachtík, Josef Kulhánek ml., Zdeněk Záluský, Richard Zrník, Radek Sedlář, Marcel Anft, Kamil Medek, Lukáš Maňur; záložníci: Bohuslav Masařík, Petr Navrátil, Jakub Karakasidis, Michal Kadlčík, Martin Hanzlík, Jiří Mráz, Libor Sláma, Zdeněk Prudil a útočníci: Roman Babják, Michal Hanzlík, Karel Burian, Marek Burian a Josef Válek pod vedením trenérské dvojice Ladislav Nedbálek st., Josef Kulhánek st. a vedoucího mužstva Patrika Macháčka vyhrála okresní přebor. Vedle mužstev mužů byla v FK Mikulovice i mládežnická mužstva. Dorostenci nastupovali v krajské soutěži, žáci a benjamínci v okresním přeboru.
V Mikulovicích se ale nehrál jen fotbal. Hráči HC Spartak Mikulovice se zúčastnili i lázeňské hokejové ligy. V zimě 2010/2011 se konal jubilejní desátý ročník této soutěže pro týmy z Jesenicka složené z neregistrovaných hráčů. Naše mužstvo odehrálo většinu zápasů na kluzišti v jesenických lázních a v případě příznivého počasí se divákům představilo i na kluzišti za mikulovickou základní školou. Podobně jako v loňském roce i letos našim hokejistům jen těsně unikla medailová pozice a skončili na čtvrtém místě. Na reprezentaci obce se v hokejovém přeboru okresu podíleli brankář Jaroslav Sigmund, obránci Břetislav Látal ml., Břetislav Látal st., Radek Sigmund, Tomáš Makarenko, Tomáš Mrlina a útočníci Radek Sedlář, Jakub Karakasidis, Petr Haloda, Tomáš Kovařík, Ivo Onciul a Pavel Malčík. Sponzorsky hokejový klub podporovala firma Latrans.
Ve své činnosti pokračovaly i další oddíly TJ Spartak. Ženy se pravidelně scházely ke cvičení aerobiku, zumby a cvičení na velkých míčích pod vedením cvičitelek Gabriely Halodové a Jany Mrázové. Na konec roku uspořádaly ve sportovní hale „Relax day“ spojený nejen s aktivním cvičením po vánočních svátcích, ale besedou o zdravém životním stylu a měřením indexu tělesné hmotnosti (BMI) neboli poměru svalové hmoty a vnitřního tuku.
Muži dávali přednost relaxaci při hokejbale, nohejbale, soft tenisu, badmintonu ve staré sokolovně. Novou sportovní halu tak využíval ke svým tréninkům a zápasům druhé ligy ve futsale jesenický AC Gamaspol.
Smíšené zastoupení měl volejbalový oddíl, který se pravidelně účastnil turnajů amatérských mužstev okresu pořádaných vždy v sobotu od října do dubna v mikulovické sportovní hale. Početný byl také oddíl stolního tenisu, jehož A tým reprezentoval Mikulovice ve vyšší krajské soutěži a B mužstvo v okresním přeboru. Stolní tenisté se starali i o výchovu vlastního dorostu. Pro děti pořádali pravidelné tréninky a jezdili s nimi na turnaje.
V zimě 2010/2011 se konal první ročník zimní halové ligy v sálové kopané hráčů nad 35 let. Ze čtyř týmů, které se soutěže přihlásily, se nejvíce dařilo mužstvu TJ Spartak Mikulovice, druhá skončila Řetězárna Česká Ves, třetí Rašner tým a na čtvrtém místě se umístily Zlaté Hory. Bojovalo se formou čtyř turnajů a o zdařilý průběh zimní ligy se staral její organizátor Richard Zrník.
Stále populárnější byl v naší obci i tenis. V zimním období se konal ve sportovní hale turnaj ve čtyřhře, kterého se zúčastnilo 26 hráčů. Pohár za vítězství se nakonec odnesla dvojice Čuj – Vrbacký. V průběhu jara a léta se konal letní tenisový turnaj. Hrálo se na hřišti s umělým povrchem za ZŠ nebo na hřišti ve sportovním areálu u Psotků.
Ve vlastnictví TJ Spartak nebyly jen objekty v Mikulovicích, ale třeba i rozhledna na Zlatém Chlumu nad Jeseníkem. Ta byla samozřejmě vystavena drsným klimatickým podmínkám a vyžadovala si pravidelnou údržbu. V roce 2011 se TJ Spartak podařilo na její opravu získat finanční prostředky z grantů EU a prostřednictvím stavební firmy Jaroslava Pavloviče ji opravit. Nájmy radiokomunikačních společností za použití rozhledny k umístění svých vysílačů byly vítaným příspěvkem do pokladny TJ, stejně jako příspěvek od nájemce rozhledny pana Davida Lyacha, který její provoz v průběhu sezóny zajišťoval.
Na konci tohoto roku se ale před TJ Spartak objevila velká hrozba. Firmy podnikatele dřívějšího mecenáše klubu Jana Babjaka se dostaly do velkých problémů a jejich majitel se rozhodl získat zpět od TJ prostředky, které jí před lety poskytl na výstavbu nových fotbalových kabin. V době, kdy se všichni zúčastnění plácali po ramenou nad vzestupem mikulovického fotbalu, nikoho nenapadlo tyto záležitosti právně ošetřit a vše bylo bráno jako sponzorský dar majitele likérky Trul. To se po letech ale změnilo a TJ Spartak hrozilo, že by v případě nesplnění závazků mohla přijít o své nemovitosti. Ve hře se zároveň ocitla i obec, která nechtěla tělovýchovnou jednotu nechat padnout, a jíž zároveň za nesplacené pohledávky za nemovitosti na bývalé posádce dlužil zmíněný podnikatel milióny korun.
Ve své činnosti pokračoval i taneční kroužek New Flash. Téměř tři desítky děvčat pod vedením Lucie Resutíkové chodilo nejen trénovat do sokolovny, ale s úspěchem se zúčastnilo i řady soutěží. Vedle toho děti předvedly své taneční umění na plese v Mikulovicích a na celé řadě dalších sportovních a kulturních akcích.
Od podzimu se pro rodiče a malé děti ve věku do šesti let se každou středu v malé školní tělocvičně konalo cvičení s Krtečkem pro děti a rodiče pod vedením Radky Trunečkové. Hodinové sportovně zábavné aktivity navštěvovali s nejmenšími vedle rodičů i prarodiče.
Ve sportovně rekreačním areálu manželů Psotových u hranic s Polskem se i letos konaly tradiční rybářské závody a rekordním úlovkem byl 65 cm dlouhý kapr. Celkovým vítězem závodů se ale podle tradice stal ten, kdo nachytal „největší“ délku ryb a bylo přitom lhostejné, zda tahal z vody jednu malou rybu za druhou nebo se soustředil na velké kusy. Mezi závodníky, kteří přijeli i z velké dálky, zvítězil opět Pavel Gaja, jež během cca 7 hodin lovu vytáhl z vody 14 metrů ryb! O rybáře bylo ze strany organizátorů vzorně postaráno a bohaté občerstvení bylo připraveno i četné návštěvníky, kteří si přišli pochutnat na rybích specialitách a vychutnat krásné jarní sluníčko.
Na závěr části zápisu věnované sportu je třeba připomenout, že činnost oddílů by nebyla možná bez pomoci sponzorů, rekrutujících se převážně z místních firem a čím vyšší soutěž, tím více financí bylo potřeba.

Zájmové organizace působící v obci

Skautský oddíl

    Jedinou nesportovní organizací, která umožňovala mikulovické mládeži pravidelné využití volného času, byla místní organizace Skauta. Skauti, podobně jako TJ Spartak nebo fotbalový klub, získali od obce na bývalé posádce bezplatně několik objektů a v jednom z nich si vytvořili základnu. Zde měli nejen klubovnu ke svým schůzkám, ale i kuchyni a několik místností umožňujících přespání. Základnu zapůjčovali k různým pobytovým akcím i spřáteleným organizacím a tak se na posádce konaly třeba poznávací GO kurzy, které pro nové žáky jesenického gymnázia pořádalo vždy začátkem školního roky Hnutí Brontosaurus Jeseníky. Mikulovičtí skauti se v průběhu roku zúčastňovali celé řady zajímavých akcí, z nichž nejvýznamnější byl už tradiční patnáctidenní letní stanový tábor, který se tohoto roku uskutečnil ve Skorošicích. Oblíbenými akcemi byl i několikadenní pobyt na pastvinské přehradě, účast na Vidnavských Stínadlech nebo cesta na celorepublikové setkání skautů v Praze. Na podzim proběhla na základně i společná víkendová akce s polskými harcery z Nysy. O vedení oddílu se starala Dana Benčová.

Hasiči
    
    Přestože se hasiči v Mikulovicích na rozdíl od svých širokobrodských kolegů věnovali mnohem více plnění povinností daných zařazením místní jednotky do JPO II/1 a jejich kompletní výjezdové družstvo bylo neustále připraveno v pohotovosti k zásahu, našli si i čas na požární sport. Celkem šestkrát se zúčastnili soutěží v rámci okresu. Jedna z nich proběhla na konci dubna na hřišti FK Mikulovice a sestávala ze tří disciplín – požárního útoku, běhu na 100 m jednotlivců a štafety na 4 x 100 m – za účasti hasičských družstev z okolí. Vítězství si sice odvezlo družstvo z Písečné, ale naši hasiči skončili na dalších medailových pozicích – družstvo ze Širokého Brodu druhé a družstvo z Mikulovic třetí. Mikulovičtí hasiči se zúčastnili i dvou mezinárodních soutěží a vedle už tradiční spolupráce s hasiči z polských Pakoslawic, navázali v tomto roce partnerství s kolegy z východoslovenského Sveržova. Družstva obou partnerských sborů přijela také v červenci do Mikulovic na tradiční hasičské závody o pohár starosty obce a rozšířila početnou účast soutěžních družstev z jesenického okresu. Po napínavém průběhu závodů si palmu vítězství odnesli hasiči ze Širokého Brodu, před hasiči z Mikulovic a Velkých Kunětic.
    Vedle toho se hasiči podíleli na řadě dalších akcí. Pro děti ze základní školy uspořádali Den otevřených dveří, připravili stavění a kácení máje spojené se Dnem dětí a taneční zábavou, zajišťovali hasičský dozor na plesech, při ohňostroji nebo při hudebním festivalu na MUNĚ. Ve prospěch obce odpracovali stovky hodin na opravě hřbitovní zdi, čištění komunikací a při proplachu kanálů nebo shazování rampouchů ze střech.
    Vzhledem k tomu, že na většinu akcí vyjížděli jen s novým vozidlem Renault, bylo v tomto roce rozhodnuto dát staré hasičské auto LIAZ do prodeje a pořídit místo něho menší a operativnější zásahové vozidlo.

Svaz žen a Klub maminek

Aktivně se na společenském životě obce podílely v průběhu roku i další zájmové organizace – Svaz žen nebo Klub maminek. Nebylo výjimkou, že jména organizátorů jednotlivých akcí se mnohdy opakovala, neboť skutečných tahounů ochotných ve svém volném čase připravit nějakou zábavu, bylo v obci pomálu.

Divadelní soubor Kantoři

    Mezi nejaktivnější zájmové organizace působící v Mikulovicích patřil i divadelní soubor Kantoři, jehož členové byli nejen ochotní trávit spolu volný čas tvůrčí činností, ale rozdávali pohodu na divadelních prknech i daleko za hranicemi regionu. O vysoké úrovni souboru svědčilo i to, že na krajské přehlídce amatérských divadel v Ústí nad Orlicí získali cenu diváků. V letošním roce oslavili Kantoři již desáté výročí existence souboru a po veleúspěšném představení „Casanova“ představili na jaře premiéru nového představení „Agentura Drahoušek aneb sňatky všeho druhu“.  

Tradiční akce

Maškarní ples

    I když se už plesů nekoná tolik jako kdysi, kdy ještě lidé neseděli u televizí, počítačů a dalších lákadel moderní techniky, některé z nich zůstaly stálicí a patří ke každoroční součásti kulturního života obce. Pravidelně tak každý rok pořádá ples SRPDŠ ve spolupráci s Obecním úřadem, Spartakem Mikulovice a Svazem žen. Letošní ples se uskutečnil pod názvem Cesta do říše snů a byl plný pyžamových a župánkových variací. Nechyběly ale ani ovečky, noční víly nebo ponocný. K tanci hrála skupina Fantasia z Jeseníku a s předtančením vystoupila mikulovická taneční skupina New Flash. Nechyběla ani bohatá tombola a ocenění nejlepších masek. Výzdoba sálu byla v režii dětí ZŠ a o občerstvení tanečníků a tanečnic se postaraly členky Svazu žen a Sport bar Kunčar.

Velikonoční výstava

    Po úspěších velikonočních výstav v předchozích letech došlo letos k jejímu konání v bývalé (staré) tělocvičně ZŠ. Větší prostor umožnil lepší prezentaci výrobků i pohodlí návštěvníků. Své výrobky na výstavě prezentovaly děti z mateřské a základní školy, členky Klubu maminek, seniorky z DPS Soužití 2005, keramická dílna ZŠ Mikulovice, členky SRPDŠ a řada dalších šikovných žen. Vedle výstavy se podařilo do tělocvičny umístit i dětský koutek, kde se mohli ti nejmenší vyřádit, dokud si jejich rodiče neprohlédnou v klidu výstavu nebo si nekoupí něco pro radost. Kdo chtěl pobýt na výstavě déle, mohl posedět u stolu s občerstvením, kde si mohl dát kávu, čaj nebo víno.
    V rámci velikonoční výstavy proběhla i soutěž O nejlepší koláček Mikulovic. I když donesených dobrot bylo o trochu méně než v loňském roce, kdy se pekly štrůdly, kvantitu tentokrát vyvážila kvalita daná vynikající chutí donesených výrobků.

Slet čarodějnic

    Příchod jara byl opět spojen s oblíbeným a divácky atraktivním sletem čarodějnic, čarodějů a dalších příšer. Ty si tentokrát daly dostaveníčko už 29. dubna a za doprovodu gardy šly průvodem od nádraží k sokolovně, kde už pro ně byla přichystána hranice. Nejen řada mikulovických dívek a žen, ale i někteří muži se neváhali úžasně namaskovat a tak došlo i k volbě Miss čarodějnice. Soutěžilo se ve třech kategoriích - čarodějniček do 100 let, sexy čarodějnic do 200 let a starých čarodějnic nad 200 let. Zvolené Miss dostaly věcné ceny a nejstarší kategorie i polibek od starosty Ivana Dosta. Po zapálení hranice probíhal za sokolovnou tanec, hry a opékání špekáčků. Vydařenou akci pořadatelsky zajišťovaly členky SRPDŠ a Svazu žen.

Vánoční jarmark

    V prosinci se konal již 12. ročník Vánočního jarmarku. Na akci se v mnoha stáncích stojících před Obecním úřadem neprodávalo jen zboží s vánoční tématikou, ale i různé dobroty. Součástí jarmarku pak byl i tradiční kulturní program, o který se postaraly děti z MŠ, ZŠ a ZUŠ Mikulovice, taneční a pěvecký soubor Valášek ze Zlatých Hor nebo mikulovický taneční soubor New Flash. Nejmenší mohli zajít se svými rodiči a prarodiči na divadélko BO do sálu OÚ. O půl šesté rozzářil oblohu nad Mikulovice tradiční ohňostroj a nechyběl ani večerní koncert v kostele sv. Mikuláše.

Kolnovice a Terezín
 
    V těchto Bohem takřka zapomenutých místních částech Mikulovic, se tohoto roku napohled nic zvláštního neudálo. Stále sem jezdil autobus jen ve všední dny a pouze čtyřikrát denně, voda z místního vodovodu byla i nadále nevhodná ke konzumaci a jedinou komunikaci spojující pohraniční osadu s mateřskou obcí ničila těžká nákladní auta ze stále zvětšující se pískovny, která jako rakovina požírala své okolí. Na černo se sice dalo přejíždět za nákupy do nedalekého Polska, ale vyústění cesty z horní části Kolnovic na polskou silnici z Gieraltic do Glucholaz bylo tak hrozné, že řidičům hrozilo utržení výfuku. Přesto ale stojí několik událostí za zaznamenání.
    Tak jako každý rok se i letos v srpnu otevřela brána místního kostela a na svátek sv. Rocha se zde konala mše. Té se zúčastnilo i několik původních rodáků, kteří dojeli z dalekého Německa. Ze sousedních Gieraltic přišlo početné procesí polských věřících a dorazili i věřící z Mikulovic. Když se k tomu přidalo pár místních domorodců a chalupářů byl kostel zaplněn do posledního místečka. V tomto roce vedle tradiční úpravy okolí kostela před letní poutí, došlo i k osazení informační tabule, která v češtině, polštině a němčině informovala příchozí o historii Kolnovic. Tabule byla postavena vedle kostela a vznikla ve spolupráci obce Mikulovice a občanského sdružení Maria Quelle – Mikulovice. Na kolnovickém kostele došlo i ke dvěma dalším změnám. Uvnitř kostela byla po desítkách let opět instalována mramorová deska se jmény padlých obyvatel obce v době 1. světové války a na průčelí kostela byla instalována tentokrát nově vytvořená mramorová deska připomínající epidemii cholery v roce 1832. Ta těžce postihla Kolnovice a ve svém důsledku vedla k volbě patrona kostela při jeho stavbě v roce 1935.
    O Kolnovicích se ale jednalo i na červnovém zastupitelstvu obce, kde zastupitelé z úst starosty vyslechli informaci o jeho jednání na Ministerstvu vnitra, které v rámci vyřešení územního dluhu vůči Polsku začalo uvažovat o předání cca 90 ha lesa, který byl v roce 1959 připojen z Polska ke katastru Kolnovic. Představitelé obce k tomuto záměru, jež by znamenal, že státní hranice by opět kopírovala silnici vedoucí do Kolnovic, zaujali negativní stanovisko.
    Znovu se na jednání zastupitelstva obce dostala tato osada v říjnu. Tentokrát museli zastupitelé řešit nevybíravý nátlak nového majitele nemovitosti s bývalým obchodem na autobusové točně pana Peterky. Ten za babku zakoupil zdevastovaný objekt (původním majitelům propadl ve prospěch banky) a poté co zjistil, že na jeho pozemku je autobusová zastávka a vede jím cesta k dalším stavením, neváhal této skutečnosti náležitě využít. Obec bohužel nedokázala za více než 20 let po Sametové revoluci dát do pořádku vlastnictví pozemků pod komunikacemi a to se jí nyní vymstilo. Pan Peterka za „darování“ pozemku o výměře 982 m2 získal zbořeniště a zahrady o celkové rozloze téměř 3500 m2! Nahrála mu při tom i skutečnost, že v předchozích letech nechala obec spadnout most přes Kolnovický potok (nad bývalým mlýnským rybníkem) a cesta přes pozemek pana Peterky se tak stala jedinou přístupovou komunikací k myslivecké chatě a dalším třem domům. Zdaleka ale nešlo o jediný případ tohoto druhu.

portret machacek

kronikář Pavel Macháček

psi-utulek

archív původních stránek obce

Obec Mikulovice, Hlavní 5, 790 84 Mikulovice

Bankovní spojení Komerční banka a.s. čú. 1723841/0100

IČO 00303003, DIČ CZ00303003

ID datové schránky 9fmbcrk, tel. 584 429 100

pondělí 7:00 - 17:00

úterý 7:00 - 15:00

středa 7:00 - 17:00

čtvrtek 7:00 - 15:00

pátek 7:00 - 13:30

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.